Kachovka se kvůli nebývale vysoké hladině vody neprotrhla. Bude to ten výbuch ve strojovně, myslí si expert

Proč a jak k protržení přehrady došlo, není úplně jasné. Obě znepřátelené strany se obviňují navzájem a objevily se i teorie, že se přehrada mohla potrhnout sama – kvůli nebývale vysoké hladině vody.

Není důvod nevěřit odhadu, podle které příčinou protržení hráze byl výbuch ve strojovně.

Ukrajinský státní podnik Ukrhydroenergo, který je zodpovědný za dohled nad elektrárnami podél řek Dněpr a Dněstr, ztratil kontrolu nad zařízením už před několika měsíci. Proto nevíme, jak bylo zařízení spravováno a za jakých podmínek fungovalo.

Výbuch ve strojovně?

„Těžko říct, kdo, kde a co udělal špatně,“ říká Denisov. Předpokládá, že vysokou hladinu vody v nádrži způsobily spíš přírodní podmínky než špatná správa.

Čtěte také

Zničení Kachovské přehrady je válečný zločin. Svědčí o úplném zoufalství na ruské straně, soudí vojenský analytik

Jestli mohl neštěstí způsobit zvýšený tlak vody v kombinaci s nešikovným dohledem ruských okupačních sil, je podle něj nepravděpodobné, protože přehrady ze sovětské éry byly obvykle stavěny, aby vydržely značný tlak a teoreticky i přímý zásah raketou.

Není tak prý důvod nevěřit odhadu společnosti Ukrhydroenergo, podle které příčinou protržení hráze byl výbuch ve strojovně.

„Nejsem vojenský expert, ale myslím si, že šlo o snahu Ruska zastavit postup ukrajinských jednotek,“ myslí si vědec. Jak rychle se obyvatelé budou smět zas vrátit domů, bude prý záviset na tom, jak brzy se úřadům podaří obnovit kritickou infrastrukturu.

Čtěte také

„Proč vás to překvapuje?” Zničená Kachovka jako součást totální války

Zničení Kachovky bude mít také velké dopady na životní prostředí. Organismy v nádrži se léta přizpůsobovaly specifickému ekosystému přehrady a mnohé z nich současné záplavy nepřežijí.

Podle Denisova došlo k narušení vodních zdrojů pro místní obyvatele a zavlažovacích systémů. To se nejspíš dotkne i Krymu, protože nádrž zásobuje také Severokrymský kanál, který dodává vodu na Ruskem anektovaný poloostrov.

Zaporožská jaderná elektrárna?

Obavy dále vzbuzuje potenciální nedostatek vody pro Záporožskou jadernou elektrárnu, která je na zdrojích z přehrady závislá.

Ukrajinská státní společnost Enerhoatom sice oznámila, že situace je pod kontrolou, nedostatek vody by ale mohl ztížit chlazení reaktoru. Podle vedení společnosti má elektrárna prozatím přístup k záložním zdrojům vody.

Obnova přehrady je podle Denisova možná, trvat by mohla nejméně 1,5 roku. „Je to otázka ale strategické a politické vůle,“ tvrdí vědec, ale vzhledem k blízkosti frontové linie bude spíš hrát roli vývoj na bojišti.

Destrukce takto významné vodní nádrže každopádně představuje ekologickou katastrofu, uzavírá analýzu expert na ekologické dopady ruské války na Ukrajině Nikolaj Denisov.

Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu, připravili Ondřej Čížek a Tea Veseláková.