K přesunu násilí ze sítí do ulic je jen malý krok. Jmenuje se hlad a krize, varuje Tomáš Klus

„Na lidi, na které je u nás nejvíce vidět, je vidět právě z toho důvodu, že nikdy nepůsobili nějaké konflikty, nepřinášeli kontroverze a neotevírali zásadnější témata. Já jsem písničkář a jsem na to hrdý. Vnímám to jako svou nedílnou součást, že přináším se svými písněmi také témata, která toužím rozebrat se společností,“ říká host Osobnosti Plus.

Čtěte také

Vyděsilo mě, jak je fenomén sexuálních predátorů rozšířený, říká zpěvák Klus, autor písně k dokumentu V síti

Lidé v Česku jsou podle něj rozhádaní a může za to politická reprezentace, rétorika politiků i způsob jejich komunikace mezi sebou i s občany. „Lidé jsou nastavení morálními vzory, které tady máme, k tomu, že kdokoliv má trošku jiný názor než my, je rovnou nepřítel. A toho se samozřejmě člověk, který je závislý na veřejném mínění, logicky bojí. Protože v momentě, kdy se veřejné mínění obrátit proti němu, je bez práce a bez peněz,“ vysvětluje.

Upozorňuje ale, že mainstream v showbyznysu není mlčící. Naopak podle něj to tam doslova vře. „Backstage je vždy plná nějakých diskuzí a názorů.“

Dost lidí jsem překvapil

Klus přiznává, že se nikdy nesnažil patřit mezi mainstreamové umělce. Dlouho prý přemýšlel o tom, jak je možné, že je součástí mainstreamu, ačkoliv, jak říká, nikdy tomu nešel na ruku.

Čtěte také

Jsme zvláštní národ. Všechno máme, ale jsme profesionálně naštvaní, myslí si písničkář Jan Burian

„Přišel jsem vlastně na to, že jsem byl trošku poddajný v útlém věku, kdy jsem se ze sportovce stal zpěvákem a byli okolo mě lidé, kteří tomu daleko lépe rozuměli a kteří mi říkali, co by bylo dobré, aby hrála rádia“.

„Možná v tu chvíli jsem neuhlídal svůj směr a dost lidí jsem překvapil. Dost lidí, kteří si poslechli píseň v rádiu a řekli si: to bude takové lehké pošimrání, to bude příjemné. Pak přišli na koncert a já jsem se tam opíral do věcí, které mně přišly v té době zásadní. A je to asi škoda. Protože dodnes se často potkám s někým, kdo má na mě názor, protože mě kdysi slyšel v rádiu a vypnul mě. A pak si vlastně rozumíme a máme spoustu společného... Ale já jsem rád překvapivý,“ usmívá se.

Není špatné občas říct, že už nám teče do bot

Připomíná, že když se před časem vymezil vůči Andreji Babišovi (ANO), způsobil velké rozepře v rámci českého mainstreamového rybníku.

„Spousta kamarádů, které jsem potkával v zákulisí různých festivalů, kde nadávali na situaci v politice a nemohli se ztotožnit s tím či oním, především s Andrejem Babišem, se pak najednou na festivalu Colours of Ostrava objevili ve stánku, který sice už nebyl pojmenovaný jako agrofertní stánek, ale jako nějaká zóna. A popíjeli tam drinky. V tu chvíli jsem vydal prohlášení, že se odmítám účastnit jakýchkoliv akcí, na kterých bude spolupracovat MAFRA a kde bude jakékoli napojení na tehdy ministra financí a dnes už premiéra,“ připomíná.

Přiznává, že tento jeho krok spustil určitou lavinu a mnoho umělců se k němu přidalo a vyjádřilo mu podporu. „Byli to ti, se kterými jsem seděl v šatně už před tím krokem a bavili jsme se o tom. Jen jsem asi otevřel nějaké dveře k tomu, že vlastně není špatné občas říct, že už nám teče do bot,“ myslí si.

Propast mezi politikou a občany

Podle písničkáře vzniká v Česku od roku 1998 mezi politikou a společností obrovská propast, do které se hází lidé.

Čtěte také

Doba, kdy měl politik vedle sebe zpěváka, herce a hokejistu, je už trošku pryč, říká Matěj Ruppert

„Hlavně ti, kteří stavějí most, protože na ně se střílí ze všech stran. A ta propast už je plná různých mrtvol. Já tam klidně budu ležet také, protože se po mých zádech dostanou ty dva tábory k sobě. Protože já to vnímám jako velmi důležitou součást nějakého celospolečenského posunu. To, že si lidi uvědomí, že politika je nedílnou součástí našich životů,“ popisuje.

Přiznává, že má obavy z násilí, které by mohlo přijít. „Mám strach z toho, že se zase přes všechna mementa, která máme za sebou, začneme rvát. Nechci to dopustit za žádnou cenu,“ zdůrazňuje.

Musíme fungovat spolu

Upozorňuje, že je velmi malý krok k tomu, aby se násilí, které lidé provozují na sociálních sítích, přesunulo do ulic. „Ten krok se jmenuje hlad, krize. My jsme teď už hodně naštvaní, máme zde spoustu politiků, kteří do toho ohně přilévají olej. Říkají: ‚Jojo, ti jsou opravdu špatní, běžte proti nim.‘ Nebo ‚ti jsou rouškaři a ti jsou antirouškaři, mlaťte se, hádejte se‘. Samozřejmě populisti z toho těží body. Ale navíc my se ocitáme ve velké krizi,“ varuje.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Češi berou klimatickou krizi vážně. Začne ji tak brát i vláda?

Nejde jen o covidovou krizi, kterou Klus věří, že lidstvo porazí, ale upozorňuje na velký problém, který spojuje celou planetu.

„Jsou to klimatické změny. Kde se musíme naučit opravdu fungovat spolu. Migrační krize, ze které máme strach, je důsledek klimatických změn, ti lidé nemají kde bydlet. A v momentě, kdy tato krize přijde sem, může to tady dopadnout jako v Jugoslávii, kde ze dne na den viseli lidé na plotech,“ míní písničkář.

Lidé se podle něj musí naučit spolupracovat. „Všechny rozdílnosti, kvůli kterým se vedou války a hádky, ať už je to rasa nebo původ nebo náboženství, musí jít stranou. Protože tady hoří země, hoří nám náš domov a my ztrácíme čas tím, že hledáme viníka. To mě dostává do slušné depky,“ přiznává Tomáš Klus.

Co říká na to, že hlavní organizátor protibabišovského Milionu chvilek, které tak podporoval, zakládá novou politickou stranu? Proč si myslí, že střet s opačným názorem nás posouvá dále?

Celý rozhovor Barbory Tachecí s Tomášem Klusem si můžete poslechnout ze záznamu.