Jungwirth: Odmítavým postojem k řešení uprchlické krize si dobré jméno neděláme

Uprchlíci
Uprchlíci

Česko má i nadále pomáhat zemím západního Balkánu se zvládáním migrace. Uvedla to šéfka sněmovního podvýboru pro migraci a azylovou politiku Helena Langšádlová z TOP 09. Opoziční politička tak vyjádřila souhlas s postojem ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD).


Balkánská migrační trasa v tuto chvíli není živá. Teď migranti do Evropy přicházejí přes Středozemní moře. Jsou to lidé především ze střední Afriky. Helena Langšádlová (TOP 09)

Stabilní Balkán

Podle poslankyně je důležité, že podporujeme ochranu hranice mezi Řeckem a Makedonií. „To je taková zábrana pro situaci, kdyby se něco negativního vyvíjelo ve vztahu s Tureckem a opravdu došlo k obnovení proudu migrantů.” Pomoc z naší strany může vypadat různě, například posílání policistů a vojáků, nebo finanční a humanitární pomoc. „Pomáhat bychom měli především tam, kde se uprchlíci dostanou. Většina jich totiž nekončí v Evropě, ale v těch nejbližších státech,” říká poslankyně. Česká pomoc se tak zaměřuje i na Libanon, Jordánsko a Turecko.

„Částky, které tam posíláme, nejsou tak velké, abychom si je nemohli dovolit. A ta situace v těch uprchlických táborech je opravdu nelidská, takže je v pořádku, abychom tam tu pomoc směřovali,” myslí si Langšádlová. „Je v zájmu České republiky, aby země západního Balkánu byly zeměmi stabilními, stejně tak jako země východního partnerství. Proto je naše pomoc zemím západního Balkánu, mimo jiné Srbsku, zcela na místě,” říká.


Nesouhlasím s tím, že by byla balkánská trasa zcela zavřená, to je podle mě iluzorní. Tomáš Jungwirth

Symbolické částky

Analytik AMO Tomáš Jungwirth označuje balkánské státy za dlouhodobou prioritu české zahraniční politiky a je podle něj logické spolupracovat. „Je otázkou, jestli ta pomoc má směřovat především do ochrany hranic, to znamená vysílání personálu, nebo jestli by mělo jít převážně o pomoc finanční, která by mířila na humanitární účely,” vysvětluje analytik.

„Vzhledem k tomu, že i Rusko má na Balkáně mocenské zájmy a čím dál více se je snaží uplatňovat, je možné, že se bude EU snažit rychleji přijmout balkánské země, které jsou pro ni strategické,” vysvětluje.

„A nejde jen o západní Balkán. Ministerstvo vnitra uvolňovalo například deset milionů korun do Jordánska, což není částka, která by změnila zásadním způsobem situaci na místě, ale symbolicky se přihlásit ke spoluzodpovědnosti za řešení této situace je podle mě velmi důležité. V kontextu České republiky je možná o to důležitější, že si zatím svým odmítavým postojem k nějakému společnému řešení příliš dobré jméno neudělala,” říká Jungwirth.

Vina V4

Pokud by Turecko vypovědělo dohodu o navracení migrantů, hrozilo by podle Jungwirtha významné navýšení počtu příchozích do Řecka „Je otázka, jakým způsobem by se snažili dostat dále do Evropy. Na rozdíl od roku 2015 jsou dnes hranice daleko více střeženy, přibyly tam ploty, takže by pro uprchlíky a migranty bylo velmi složité se tou trasou do Evropy dostat, pakliže by tam nevznikly nějaké humanitární koridory.”

Kdyby se tak nestalo, tak by analytik očekával zhoršení humanitární situace v Řecku. „Myslím, že z části padá vina na hlavu představitelů V4, kteří mají tendenci nechat to Řecko napospas a hlavní je pro ně zajistit, aby se ti lidé nedostali dále,” myslí si.