Julie Hrstková: Byty zlevnily, odstěhujte se kamkoliv mimo Prahu
Ještě loni touto dobou byl nákup nemovitosti považovaný za svatý grál investic, který ochrání úspory před inflací a zaručí majiteli luxusní stáří. Stačilo pár měsíců, inflace, energetická krize i válka na Ukrajině a pořízení bytu vypadá jako nejhorší rozhodnutí, kvůli kterému bude člověk po zbytek života nakupovat potraviny ve slevě a na dovolenou pojede leda tak na prohlídku zavřených dveří nejbližšího Úřadu práce.
Údaje tomu nasvědčují, statistiky každý měsíc potvrzují propad objemu hypoték i počtu všech prodaných bytů bez ohledu na způsob financování. Výprodej nemovitostí se zdá být nevyhnutelný, pamětníci minulé finanční krize si už připravují peněženky a vyrazí na nákup hned, jak to bude stát za to.
Čtěte také
K výprodejům navíc už dochází. Po počátečním dvouprocentním, tedy v zásadě neviditelném, poklesu cen v posledním čtvrtletí loňského roku, který ukázala statistika Eurostatu, nová analýza nemovitostního portálu Sreality.cz potvrdila více než desetiprocentní meziroční pokles cen ve třech desítkách měst České republiky.
Což znamená, že na přelomu roku došlo k tomu, co nemovitostní trh naposledy předvedl před devíti lety, v roce 2013. A teď jde jen o to, jestli výprodej bude pokračovat a zda zasáhne celou Českou republiku.
Protože zatím data potvrzují významné regionální rozdíly. Pokles cen bytů v Pardubicích, kde v minulých letech zdražovaly nejvíc, doprovází například růst cen v Jičíně. Podobné disproporce se dají najít v každém regionu.
Praha určuje trh
Co by ale všechny mělo zajímat, je vývoj v Praze. A to, i když nebydlí v hlavním městě a nechtějí se tam přestěhovat ani s ním mít nic společného. Podle analýz společnosti Deloitte se až 60 procent všech prodejních transakcí s byty z celé republiky uskuteční právě v Praze. Trendy tohoto trhu se pak se zpožděními dostávají do celé republiky.
Čtěte také
A co ukazuje Praha? Velcí optimisté by řekli, že výprodej začal. Pesimisté by ovšem upozornili, že pokud v některých spíš okrajovějších městských částech typu Prahy 9 dochází ke snížení nabídkových cen předražených starých bytů, je slovo výprodej hodně nadsazené.
Nové byty zatím developeři nezlevňují. Podle analýzy Srealit průměrná nabídková cena v březnu bez ohledu na typ a stáří bytu vyšla na 127 151 Kč/m2. Což v meziročním porovnání představuje průměrný nárůst o sedm procent.
Určitě se najde dost argumentů, proč by ceny bytů měly dál klesat. Úrokové sazby z hypoték jsou stále vysoko a z výroků představitelů centrální banky se zatím nezdá, že by se chystala změnit svoji politiku a peníze zlevnit.
Čtěte také
Drahé financování už teď vedlo k zamrznutí trhu. Ale také k tomu, že developeři fakticky zastavili všechny nové projekty a nyní doprodávají to, co už je postavené. Což znamená omezenou nabídku nemovitostí v dalších letech.
Pokud ale bude Praha i nadále magnetem a počet obyvatel bude narůstat, potom zde bude tlak na poptávku po bytech. Pokud v letech 2013 a 2020 v celé republice stoupl počet obyvatel ve věku 20+ jen o necelé půl procento, počet obyvatel Prahy a Středočeského kraje vzrostl o téměř pět procent. A ti všichni musejí někde bydlet.
A tady bude záležet na politice státu. Loni došlo k velké změně v systému dávek na bydlení. Výsledkem je zdvojnásobení počtu žadatelů i prudký růst výdajů na tuto sociální dávku.
Pokud bude podpora takto zacílená a průměrný nájem zhruba na polovině splátky hypotéky, dá se očekávat silný tlak na nájemním trhu. V případě poklesu cen peněz, tedy snížení úroků, nebo výrazného propadu cen bytů lidé budou raději nakupovat a bydlet ve vlastním. Což je zřejmě situace, ke které nyní dochází mimo hlavní a další velká města.
Praha určuje trh, ať už se nám to líbí, nebo ne. A tady se zatím na velký výprodej stále čeká.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
