Josip Broz Tito. Jak se velký maršál proměnil v krvavého psa a jak to nakonec dobře dopadlo

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Josip Broz Tito

Maršál a vůdce komunistické Jugoslávie Josip Broz Tito stál v čele této dnes již neexistující země od konce druhé světové války až do své smrti v roce 1980. V rámci komunistického bloku si vždy dokázal uhájit – tu větší, tu menší – autonomii.

U nás patřil Tito hned po svém nástupu k moci k velkým politickým ikonám – vůdce osvobozeneckého protinacistického boje, Slovan a (to pouze pro některé a zatím nikoliv příliš veřejně) také komunista. Toto jeho silné postavení, a to nejenom u našich poválečných elit, ale také u obyvatelstva, velmi názorně ilustruje monstrózní Titova návštěva v Československu v březnu 1946.

Z této jeho zahraniční cesty se v rozhlasovém archivu dochovala celá řada nahrávek – zařadili jsme ukázky z reportáže z triumfálního průjezdu zemí po překročení hranic 20. března 1946, z monstrózního průjezdu vítající Prahou i z návštěvy dvou pražských podniků z pozdějších dnů.

Roztržka s Jugoslávií

Poměrně krátce poté se ale komunistické, a tedy i státní hodnocení maršála Tita změnilo. V průběhu roku 1948 došlo totiž k roztržce (tak bylo partajnickou propagandou nazýváno Stalinovo vyobcování Jugoslávie z komunistického bloku) mezi Jugoslávií a ostatními komunistickými zeměmi.

Josip Broz Tito projíždí ulicemi Titogradu

V Československu tehdy vycházely protititovské publikace, on sám byl nazýván krvavým psem a jugoslávský režim označován jako fašistický. Tito přitom nebyl žádný beránek, v poválečné Jugoslávii fungovaly stejné koncentrační tábory jako v ostatních komunistických zemích. Důvodem roztržky byla nejspíše podobnost charakterů Stalina a Tita a také fakt, že Tito byl přece jen autentický vůdce vzešlý z domácího odboje, což nikdo další z vrcholných představitelů zemí vznikajícího sovětského bloku nebyl. 

Z domácích nahrávek, které roztržku a následné nenávistné hodnocení Tita a Jugoslávie zachycovaly, jsme zařadili dvě. První pochází z projevu generálního tajemníka ÚV KSČ Rudolfa Slánského z 20. prosince 1949, druhá pak z projevu předsedy KSČ a prezidenta republiky Klementa Gottwalda z 22. února 1951. 

Titovská stopa v procesu se Slánským

Chameleonské proměny profesora Zdeňka Nejedlého v jugoslávské otázce (dokonce zvukově dochované) by vydaly na samostatný pořad, ale protože jeho formulace nebyly tak šťavnaté jako v případě předchozích dvou řečníků, vrátíme se k tomuto tématu někdy příště.

Tragickou rovinu roztržky ilustrují ukázky z procesu s vedením protistátního spikleneckého centra Rudolfa Slánského, kde řada obviněných hovoří – v předem vytvořených scénářích – o zrádné titoistické klice a své spolupráci s ní. V jedné ze zařazených  ukázek dokonce zazní, že československým Titem měl být Rudolf Slánský...

Po vyhroceném období následoval obtížný proces urovnávání vztahů mezi novým sovětským vůdcem Chruščovem a Titem a pomalé opouštění protititovské rétoriky – tuto etapu ilustrujeme úryvkem z projevu vycházející hvězdy československé partajní byrokracie Antonína Novotného z 29. června 1955. 

Urovnávání a nekritický kult

Ve druhé polovině 50. let už byly vztahy mezi sovětským blokem a Jugoslávií v zásadě urovnány, byť Jugoslávie působila i v této době samostatně. Návštěva Tita u nás v polovině 60. let, ze které se dochoval zvukový záznam, je pak vcelku nezajímavá záležitost. Naopak rok 1968 obnovil u nás velký zájem o Jugoslávii i Tita – opět šlo v zásadě o nekritický kult.

Hlavy dvou už neexistujících států NDR a SFRJ Erich Honecker a Josip Broz Tito v zámecké zahradě na Pankowě

Velký maršál naši zemi navštívil necelé dva týdny před sovětskou okupací a z dochovaných nahrávek jsme vybrali jednu z mnoha důvodů unikátní. Jde o tiskovou konferenci maršála Tita tlumočenou do češtiny (ze které jsme zařadili samozřejmě pouze nejzajímavější pasáž). Šlo přitom o vůbec první tiskovou konferenci u nás, kterou rozhlas přenášel v přímém přenosu.

Zbylé tři zařazené ukázky jsou velmi různorodé – jde o projev generálního tajemníka ÚV KSČ Gustáva Husáka z října 1973 při návštěvě Jugoslávie, kde roztržku z přelomu 50. a 60. let odbyde krátkým odstavečkem. Dále pak o rozhlasový záznam z Titova pohřbu a vzpomínku spisovatelky Lenky Reinerové na poválečnou návštěvu u maršála Tita. 

Spustit audio
autor: Pavel Hlavatý

Odebírat podcast

Související