Jak se žije na místě, kde byla spáchána genocida? MIR, příběhy ze Srebrenice
Rozhlasový dokument MIR, příběhy ze Srebrenice přináší vhled do každodenního života v poválečné Bosně a Hercegovině.
V červenci 1995 zde během pouhých několika dnů bylo zabito okolo 8 tisíc lidí. Většinou to byli chlapci a muži bosensko-muslimského původu. Na základě dlouhého a intenzivního vyšetřování byla událost vyhodnocena a klasifikována Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu jako genocida.
Nejkrásnější i nejhrůznější
Podle Markéty Slavkové z Etnologického ústavu Akademie věd České republiky, která v Bosně a Hercegovině a zejména pak ve Srebrenici působí jako sociální antropoložka už několik let, poznává člověk v Bosně nejkrásnější i nejhrůznější momenty života.
Na jedné straně je tu krajina, která bere dech, dramatické hory a malebná městečka v údolí, mezi kterými se vinou jako hadi tyrkysově modré řeky. Návštěvník se zde setká se štědrostí a pohostinností místních obyvatel, přestože mnozí z nich žijí na hranici bídy. Na druhé straně zdejší lesy a řeky skrývají hrůznou minulost. Tu připomínají cedule označující lokace masových hrobů, minová pole, opuštěné a rozstřílené domy a také příběhy lidí, kteří přežili.
Hlasy srebrenických matek, které ztratily své muže, syny a otce, přenáší pravidelně mnohé světové mediální agentury. Podstatně méně se mluví o generaci mužů, kteří válku zažili jako děti a v období dospívání. Mužů, kteří ztratili rodiče a jiné blízké příbuzné, zakusili bídu uprchlických táborů a vyrostli bez otcovské autority uprostřed „poválečného chaosu“.
Mire, Ibro, Ibrahim a Ramo
Markéta Slavková a Viola Tokárová nazvaly svůj rozhlasový dokument „MIR, příběhy ze Srebrenice“. Iniciály M. I. R. připomínají jména hlavních postav: Mire, dvojčata Ibro a Ibrahim, Ramo. Jejich iniciály tvoří ve slovanských jazycích srozumitelné slovo mír.
Mire, Ibro, Ibrahim a Ramo jsou bosensko-muslimského původu a na základě toho byli oni i jejich rodiny vystaveni násilí a stali se předmětem etnických čistek a následné genocidy. Navzdory životním těžkostem se shodují, že společné soužití různých etnických, národnostních či náboženských skupin v míru je možné.
Nejdůležitější je sdílená zkušenost lidství a vzájemná spolupráce. Největším problémem současné Srebrenice je chudoba a regionální politické elity, které zneužívají etno-národně-náboženské identitní kategorie k dosažení svých vlastních cílů bez ohledu na ty, kteří je volili.
Poezie života ještě nezemřela
Dokument „MIR, příběhy ze Srebrenice“ zavede posluchače také na návštěvu k Eminovi Bektićovi, místnímu muzikantovi, básníkovi a hrdému majiteli stáda koní. Emin se považuje za současného pokračovatele bogomilů, doslova „lidí milých Bohu“.
Mimo jiné zazní také postoje místního novináře Marinka Sekuliće a současného starosty Srebrenice Mladena Grujičiće, kteří jsou bosensko-srbského původu. Mezinárodní kontext se zaměřením na česko-bosenskohercegovinské vztahy komentuje velvyslanec České republiky v Bosně a Hercegovině Jakub Skalník.
Vzácnost i pomíjivost lidského života je často zdůrazňována těmi, kteří přežili válečné hrůzy. Tito lidé nalézají útěchu od tíživých vzpomínek ve vztahu k rodnému kraji a v soužití s přírodou. Každodenní maličkosti jako narození jehňátek nebo projížďka na koni zasněženou krajinou dávají naději, že život zde bude pokračovat.
Současná Bosna a Hercegovina je poválečnou zemí, od které se můžeme mnohé učit o „temných“ i „světlých“ stránkách lidství. Je to země, ve které ještě nezemřela určitá poezie života.
Související
-
Odešli do nejistoty, s majetkem v tašce. Jak se daří lidem vystěhovaným z ubytoven v Ústí?
V červnu loňského roku se desítky rodin z ubytoven v Klíšské a Modré v Ústí nad Labem ocitly v nezáviděníhodné situaci. Ubytovny s konečnou platností ukončily svou činnost.
-
Dokument: Na východní frontě klid. Válka na Ukrajině ženskýma očima
Válka na Ukrajině trvá skoro 5 let a nezdá se, že by měla brzo skončit. Intenzita bojů je sice v posledních letech slabší, ale stále přibývají padlí.
-
Ulita. Rozhlasový dokument o konci alternativní kavárny na maloměstě
„Kdyby Bůh chodil na kafe, tak chodí do Ulity,“ píše v hodnocení kavárny Ulité Kafé na Facebooku uživatel Delikt Bojkovský. Kavárna je od 1. ledna 2018 zavřená.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
