Josef Skupa a Spejbl a Hurvínek? Loutky byly zrcadlem lidí, kteří se ztrácí v chaosu světa. A to se psal rok 1920
Josef Skupa si kdysi – jako voják v první světové válce – opařil v polní kuchyni nohu horkým čajem, a možná si tím zachránil život. Zřejmě v polní nemocnici si ho povšiml maďarský důstojník, kterému se nadějného loutkáře, bavícího vojáky svými výstupy s maňásky, zželelo – zařídil jeho přeložení k vojenské cenzuře v Plzni.
Skupa se tak vrátil téměř domů a přesto, že byl rodákem ze Strakonic, s Plzní byla později spojena nejzásadnější éra jeho života.
Čtěte také
Ještě před koncem války a mocnářství pohřbíval Skupa se svou loutkou Kašpárka monarchii, a to posměšnými říkankami a písněmi. To ale byl jen začátek – Skupovi brzy došlo, že pro realitu nové republiky už staré loutky nestačí.
Spejbl a Hurvínek
Vymyslel proto novou koncepci – elegána Spejbla, který je k smíchu už jen tím, že chodí ve fraku a v dřevácích. Náfuku, který se fundovaně vyjadřuje ke všemu, a to bez toho, aby rozuměl čemukoli.
A který o pár let později dostal potomka, o kterého se vlastně vůbec není schopen starat, a to kvůli svým flámům a záletům. Zkrátka – začátky dvojice S+H byly o dost jiné, než je pamatuje generace dnešních dospělých.
S+H z éry Miloše Kirschnera jsou už součástí jiného světa, neméně inteligentního a hravého. Pokud ale zůstaneme ve světě, který vymyslel Skupa, kde se dozvíte, jaká vlastně byla podstata jeho úspěchu, a to už ve 20. a 30. letech.
Dozvíte se, jak univerzálním divadelním talentem loutkoherec vlastně byl, jak vypadaly první gramofonové nahrávky slavné dvojice S+H, nebo jaká byla politicky „nejpodvratnější“ hra Skupova divadla z přelomu let 1938 až 1939 nazvaná Kolotoč o třech poschodích.
Byla to totiž odvážná alegorie situace v republice po Mnichovu. A dostaneme se i ke vzácnému silvestrovskému záznamu z roku 1952, kdy Spejbl vykládá svému potomku smysl slov, která už zdánlivě pozbyla úlohu ve společnosti.
Čtěte také
Skupův humor byl – a člověk to ocení spíše v dospělosti – nadčasový, často dadaistický a inspirovaný kabaretem, do značné míry odrážel dilemata moderního člověka. Občana, který je ve své důstojnosti často směšný, ale někdy ve své směšnosti i důstojný.
Skupův Spejbl a Hurvínek jsou zrcadlem člověka, který se v chaosu světa často ztrácí a jen s největším vypětím sil je schopen v něm přežít.
Poslechněte si celé původní Portréty z roku 2013. Pořad Dokument Plus, který z něho vychází, pak poslouchejte jen do 2. října 2024.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
