Josef Skupa a Spejbl a Hurvínek? Loutky byly zrcadlem lidí, kteří se ztrácí v chaosu světa. A to se psal rok 1920
Josef Skupa si kdysi – jako voják v první světové válce – opařil v polní kuchyni nohu horkým čajem, a možná si tím zachránil život. Zřejmě v polní nemocnici si ho povšiml maďarský důstojník, kterému se nadějného loutkáře, bavícího vojáky svými výstupy s maňásky, zželelo – zařídil jeho přeložení k vojenské cenzuře v Plzni.
Skupa se tak vrátil téměř domů a přesto, že byl rodákem ze Strakonic, s Plzní byla později spojena nejzásadnější éra jeho života.
Čtěte také
Ještě před koncem války a mocnářství pohřbíval Skupa se svou loutkou Kašpárka monarchii, a to posměšnými říkankami a písněmi. To ale byl jen začátek – Skupovi brzy došlo, že pro realitu nové republiky už staré loutky nestačí.
Spejbl a Hurvínek
Vymyslel proto novou koncepci – elegána Spejbla, který je k smíchu už jen tím, že chodí ve fraku a v dřevácích. Náfuku, který se fundovaně vyjadřuje ke všemu, a to bez toho, aby rozuměl čemukoli.
A který o pár let později dostal potomka, o kterého se vlastně vůbec není schopen starat, a to kvůli svým flámům a záletům. Zkrátka – začátky dvojice S+H byly o dost jiné, než je pamatuje generace dnešních dospělých.
S+H z éry Miloše Kirschnera jsou už součástí jiného světa, neméně inteligentního a hravého. Pokud ale zůstaneme ve světě, který vymyslel Skupa, kde se dozvíte, jaká vlastně byla podstata jeho úspěchu, a to už ve 20. a 30. letech.
Dozvíte se, jak univerzálním divadelním talentem loutkoherec vlastně byl, jak vypadaly první gramofonové nahrávky slavné dvojice S+H, nebo jaká byla politicky „nejpodvratnější“ hra Skupova divadla z přelomu let 1938 až 1939 nazvaná Kolotoč o třech poschodích.
Byla to totiž odvážná alegorie situace v republice po Mnichovu. A dostaneme se i ke vzácnému silvestrovskému záznamu z roku 1952, kdy Spejbl vykládá svému potomku smysl slov, která už zdánlivě pozbyla úlohu ve společnosti.
Čtěte také
Skupův humor byl – a člověk to ocení spíše v dospělosti – nadčasový, často dadaistický a inspirovaný kabaretem, do značné míry odrážel dilemata moderního člověka. Občana, který je ve své důstojnosti často směšný, ale někdy ve své směšnosti i důstojný.
Skupův Spejbl a Hurvínek jsou zrcadlem člověka, který se v chaosu světa často ztrácí a jen s největším vypětím sil je schopen v něm přežít.
Poslechněte si celé původní Portréty z roku 2013. Pořad Dokument Plus, který z něho vychází, pak poslouchejte jen do 2. října 2024.
Související
-
Jak se Hurvínek narodil? „Už je mi sto let a tak si moc nepamatuju,“ tvrdí taťka Spejbl
„On se tak jako vyskytl. Najednou tady byl a já si říkal: Hele, on je mi podobnej,“ vzpomíná v Blízkých setkáních loutka v černém fráčku.
-
VIDEO: Spejbl a Hurvínek v Toboganu
Spejbl, Hurvínek, Mánička, Igor Orozovič a Denisa Kirschnerová... Videozáznam talkshow Aleše Cibulky z Divadla Spejbla a Hurvínka.
-
Rok 1926: Spejbl má syna. Jak si Hurvínek získal srdce diváků i Josefa Skupy
„Tos neměl,“ reagoval prý loutkoherec Josef Skupa (1892-1957), když řezbář Gustav Nosek jednoho dne roku 1926 položil nečekaně ke Spejblovi podobnou, ale menší loutku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
