Jen se modlím, aby i u nás nedošlo k útokům na civilisty, obává se politolog Eichler

Nemocnice nejsou připravené na požár či terorismus, varují odborníci. Ministerstvo nesouhlasí

České nemocnice nejsou podle zástupců odborných společností dobře připravené na krizové situace, jako jsou třeba požár nebo teroristický útok.

„Francie byla začátkem 60. let první evropskou zemí, která zahájila cosi jako migrační politiku,“ vysvětluje Jan Eichler. Mohla za to končící alžírská válka, tedy boj za nezávislost Alžírska na Francii (1954−1962), a 18. francouzský prezident Charles de Gaulle (1890−1970).

„De Gaulle totiž otevřel dveře Alžířanům s tím, že se z nich stanou Francouzi, jen s odlišnou barvou pleti. Dnes vidíme, že to nedopadlo nejlíp, a jejich potomci ve druhé, třetí generaci jsou mnohem víc odtržení od reality.“

Podle politologa tehdy přijely do Francie desetitisíce Alžířanů, u kterých se předpokládalo, že si vydělají několik tisíc franků a pak se vrátí domů. „To se ale nestalo, naopak. Pozvali své bratry, bratrance, švagry a jejich počet nekontrolovatelně narůstal. Mnozí přijeli nelegálně, a taky proto pak byly velké manifestace za legalizaci pobytu pro všechny. Dnes se tak vůbec neví, kolik jich ve Francii žije, přestože odhady jsou kolem 6−8 milionů,“ popisuje.

Problém je i porodnost, protože průměrná Francouzka má dnes 1,2 dítěte, kdežto žena z islámského světa rodí 3−6 dětí. Z toho pak pramení jisté obavy, co bude dál; zvlášť, když žijí v ghettech a neproběhla ani pořádná integrace do většinové společnosti.    

Mstí se společnosti, která jim dala šanci   

Za mír v Evropě vděčíme Američanům. Hlavní hrozby současnosti jsou terorismus a Putinovo Rusko, říká historik Kovář

• Upravit
• Smazat

V jaké době vlastně žijeme? Je dnešní svět horší než v minulosti? Co ohrožuje mír v Evropě? A ztratili jsme schopnost se bránit? O tom mluví další host pořadu Interview Plus, historik Martin Kovář z Filozofické fakulty UK.

„Protože jich velká část přišla nelegálně, neseženou dobrou práci a nemohou ani studovat na dobrých školách.  A i ti, kteří se dostanou do průměrných škol, je nedokončí. To byl případ i Chérif Chekatt, který nedávno spáchal teroristický útok na předvánočních trzích ve Štrasburku.“

Patřil mezi lidi, kteří žijí na okraji společnosti a odmítají hrát podle pravidel země, do které se narodili. „Jen se vůči ní vymezují, chtějí pouze brát, jsou to desperáti a lotři a neznají pořádně ani ten islám. Pak se lehce nechají zradikalizovat, zfanatizovat a mstí se společnosti, která jim dala šanci,“ tvrdí politolog. Těch důvodů je prý ale mnohem víc.

První generace ze začátku 60. let si ještě pamatovaly tvrdý život v arabském světě a taky byly Francii za novou šanci vděčné. „Jejich synové a vnuci si to už nepamatují, a tak nemají srovnání. Navíc tam přestal fungovat fenomén arabské vesnice, kde hlavní slovo má vždy ten nejstarší a nejzkušenější. To se na předměstských panelových sídlištích vytratilo. Ulice si prostě vytvořila pravidla vlastní.“  

Důvod: už dvě zpackané války

Thomas Kulidakis: Moderní terorismus v Londýně a liberální hodnoty

• Upravit
• Smazat

Útok u parlamentu v Londýně má na svědomí zcela jistě vyšinutý jedinec. Jen takový se sebere a jde zabíjet nevinné lidi do ulic. I pokud se nepotvrdí jeho napojení na nějakou teroristickou organizaci, je to terorista.

Mohl ale de Gaulle, a v roce 2015 i německá kancléřka Angela Merkelová při novodobé uprchlické vlně, dělat něco jinak? Podle politologa je celý problém s migranty mnohem hlubší. „Byly to dvě nedomyšlené války: v Afghánistánu a v Iráku (2003), do které se šlo s vylhanými důkazy a argumenty, pro které se dodnes nenašlo potvrzení.“ 

„Sice se svrhl diktátorský režim Saddáma Husajna, pak ale přišlo zhroucení Iráku a následoval vznik Islámského státu na části iráckého a syrského území. To byl džin, který se vypustil z lahve a který dal záminku všem džihádistům k útokům na cíle západoevropských států i USA.“

Džihádistická doktrína přišla už v roce 2004 a je to podle politologa celosvětová výzva k boji proti, jak říkají, prohnilému, parazitnímu a dekadentnímu Západu. „Vyzývají k preventivním teroristickým útokům, a to jak na tvrdé, vojenské cíle, tak i na ty měkké, tedy na civilisty… Zraňují nás ve chvílích, které jsou pro ten který stát důležité… Taky dobře vědí, jak důležité jsou pro nás třeba vánoční svátky, a tak zaútočí na vánočních trzích. Vzpomeňte si i na tu bestiální vraždu katolického kněze na svátek sv. Anny nebo na útok kamionů ve státní svátek,“ vypočítává. Co pak politolog očekává v roce 2019?

Co nás čeká? Obavy mám i u nás

Islámský terorismus je pro Evropany importované násilí. S domácími fanatiky se šlo dohodnout, říká analytik Kraus

• Upravit
• Smazat

Centrem Londýna minulý týden otřásl útok, při kterém 52letý britský konvertita k islámu zavraždil čtyři lidi a desítky dalších zranil. Jednalo se ale o terorismus?

„Byl bych rád, kdybych mohl říct, že už další útoky pokračovat nebudou. Ale mám strach, že budou…“ Eichler ale za teror považuje i zabíjení českých vojáků v Afghánistánu. „Jen se modleme, aby tady nedošlo k útokům i na měkké cíle. Záminkou by totiž mohly být kdejaké nedomyšlené výroky našich vrcholných politiků,“ varuje.

„Oni ztotožňují islám s terorismem. Taky se tady mluví o tom, že by Palestinci měli být přestěhováni do Saúdské Arábie, nebo ty urážlivé výroky na adresu muslimů a jejich víry… To všechno by se mohlo stát záminkou. Jen se modleme, aby k ničemu nedošlo a aby autoři podobných výroků dostali rozum a smysl pro zodpovědnost za národ, v jehož čele stojí,“ dodává politolog Jan Eichler.

Víc si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru.