Jiří Berounský: Naše rozvědka, Rusko, terorismus a extremismus

6. prosinec 2018
Odposlech telefonu (Ilustrační foto).

Před časem proběhla všemi médii zpráva o šetření v naší rozvědce ÚZSI, což znamená Úřad pro zahraniční styky a informace a o postavení mimo službu jejího tehdejšího ředitele, Jiřího Šaška, až do vyšetření případu.

Případ se měl týkat defraudace, související s nákupem speciálních odposlechových přístrojů Agáta a s nákupem prý drahého sídla pro výcvik IT specialistů z tajných služeb pro obranu našeho kyberprostoru.

Kdy se mají zveřejňovat odposlechy?

Jana Nagyová Nečasová soud

Tři dny trvalo přehrávání odposlechů a čtení sms zpráv v kauze bývalé šéfky kabinetu premiéra Jany Nečasové, dříve Nagyové. Jejich obsah je většinou na hony vzdálený limitům slušné komunikace.

Jedním z podezřelých je i bývalý náměstek služby, který měl zneužívat důvěřivosti ředitele služby a často jej i zastupoval.

K tématu úřadu jako takového i k problematice ostatních služeb se vrátil nedávno Respekt, když uveřejnil rozhovor s někdejším ředitelem úřadu Petrem Zemanem, z něhož vybíráme některé zajímavé postřehy.

Úřad pro zahraniční styky a informace, jehož název zní poněkud tajemně, získává své informace jak z veřejných otevřených zdrojů, tak vlastní operativou. Operativa, to jsou ti, v uvozovkách nebo bez uvozovek, špioni, většinou v zahraničí, kteří mají své různé zdroje a tajné spolupracovníky.

Nejzávažnější bezpečnostní rizika

Nicméně – jak praví Respekt - většina zaměstnanců musí být doma a vytvářet podporu právě pro ony operativce. A když to ti operativci prý dělají dobře, jak uvádí Petr Zeman, „tak se to investigativní novináři nedozvědí ani za deset let“. Služba je podřízena ministru vnitra a jejím hlavním úkolem je upozorňovat na existující bezpečnostní rizika.

Expert: Tajné služby musí být úspěšné vždy, teroristům stačí uspět jen jednou

03514485.jpeg

Islámský stát zařadil údajně Českou republiku mezi své nepřátele v takzvané koalici ďáblů. Stalo se tak na nejnovějším propagandistickém videu, které včera teroristé zveřejnili.

A jaké jsou – podle bývalého ředitele služby – hlavní nedostatky služby, tajných služeb vůbec a jaká jsou momentálně ta nejzávažnější bezpečnostní rizika našeho státu?

Za největší nedostatek vůbec považuje bývalý ředitel způsob a rozsah kontroly všech tajných služeb. Souhlasí s tím, že kontrolu provádí parlament, ale má výhrady k tomu, že se tak děje poslanci, kteří nemají prověrku na vysoký stupeň utajení.

A že prý dohromady všech těch poslanců, kteří se seznamují s utajovanými skutečnostmi v oblasti obrany a bezpečnosti je 68, což je – dle jeho vlastních slov – strašně vysoké číslo. Důsledkem této situace prý je, že tajné služby jim potom nepředávají všechny citlivé informace.

Jiří Berounský

Další kritické připomínky má bývalý ředitel ÚZSI k údajnému vzájemnému neuspořádání tajných služeb. Rozvědka by měla, podle jeho názoru, mít postavení jaké má BIS, která je podřízena vládě jako celku. Jmenování ředitele ÚZSI je však v pravomoci ministra vnitra.

A na otázku, jaká jsou dnes ta nejzávažnější bezpečnostní rizika, odpovídá bývalý ředitel ÚZSI, že je to Rusko, terorismus a extremismus.