Za mír v Evropě vděčíme Američanům. Hlavní hrozby současnosti jsou terorismus a Putinovo Rusko, říká historik Kovář

31. říjen 2016

V jaké době vlastně žijeme? Je dnešní svět horší než v minulosti? Co ohrožuje mír v Evropě? A ztratili jsme schopnost se bránit? O tom mluví další host pořadu Interview Plus, historik Martin Kovář z Filozofické fakulty UK.

„Dnešní doba je nesmírně napínavá a dramatická. Mír ve střední a západní Evropě trvá bezprecedentně dlouhou dobu a je v jistém smyslu historickou anomálií. Nechci nijak strašit, ale kdybych si měl vsadit, zda vydrží na dlouhá léta dopředu, tak bych byl spíš skeptičtější," říká profesor historie Martin Kovář.


Pacifisti to neradi slyší, ale jaderné zbraně jsou jedním z klíčových faktorů, kterým jsme vděční za mír. Martin Kovář


Dnes žijeme v něčem, čemu se říká multipolární svět. To je svět plný nejistot a nejasných faktorů. Den ze dne nevíme, co se může stát. Martin Kovář

Pod ochranou Strýčka Sama

Podle profesora Kováře hraje důležitou roli při udržení stability v Evropě i stála přítomnost amerických vojsk. Ta trvá už více jak sedmdesát let. „Za klid a mír vděčíme americkému jadernému deštníku a obecně tomu, že Američané drží nad Evropou, z hlediska vojenského, ochrannou ruku."

Svobodu, nebo bezpečnost?

Martin Kovář vnímá hlavní bezpečnostní hrozby současného světa jednoznačně. Nové výzvy nás podle historika staví k zodpovězení zásadních otázek. „Terorismus je hrozba pro řádů států západní Evropy. Kdo v posledním roce navštívil Francii, tak teprve může pochopit pocity obyvatel těchto zemí, alespoň pokud jde o vlastní bezpečnost. Mám pocit, že si brzy budeme muset zvolit mezi svobodou a částečným omezením svobody, které zvýší naší bezpečnost."

Hrozba z východu

Další ohrožení Evropy vnímá profesor Kovář ze strany Putinova Ruska. „Kdyby vám před deseti lety někdo řekl, že Krym bude ruský a ve velké části Ukrajiny budou ruští vojáci, mně by se to zdálo jako science-fiction. Dnes všichni bereme ruský Krym jako konstantu mezinárodněpolitických vztahů." Strach by podle historika mohli mít třeba obyvatelé pobaltských republik. „Nejsem si jist, jaké jsou plány Vladimíra Putina ohledně Pobaltí. Koneckonců v Estonsku žije velká ruská menšina. Ta politika může mít nejrůznější podoby. Zajímavě to popisuje Michael Žantovský v románu Ochlazení," doporučuje historik.

V čem byl svět Studené války jednodušší než současné uspořádání? Jak čelit bezpečnostním hrozbám? A mění se Evropa příchodem uprchlíků? Poslechněte si celý záznam pořadu Interview Plus s Martinem Kovářem a dozvíte se víc.

Spustit audio