Jen asi dvě stovky škol mají řízené větrání. Obce potřebují poradit s dotacemi a projekty, míní experti

Ze zhruba 11 tisíc škol v Česku má zatím jen 200 řízené větrání. To plyne z údajů aliance Šance pro budovy, která sdružuje firmy z oboru stavebnictví, od architektů a projektantů, přes developery, výrobce materiálů, až po finanční instituce.

Čtěte také

iROZHLAS

Emise v době pandemie klesly, co dál? Teď záleží na udržitelných investicích, shodují se odborníci

Většina škol je přitom zateplená a má vyměněná okna. Odborníci míní, že kompletní renovace budovy je lepší než postupná, a že vhodnou cestou je zkombinovat nízkou spotřebu energie a čistý vzduch. 

„Máme řadu budov, které na svůj provoz spotřebovávají 40 procent energie, a ve 20. století jsme se to naučili dělat hodně nehospodárně,” vysvětluje Aleš Brotánek, architekt a pedagog z ČVUT, jeden z průkopníků energeticky šetrných domů v Česku.

Únava dětí

Centrum pasívního domu naměřilo ve víc než 30 základních a středních škol nadlimitní koncentrace oxidu uhličitého. „České normy říkají, že by koncentrace neměla přesáhnout 1500 ppm,“ připominá ředitel Šance pro budovy Petr Holub. 

V západoevropských zemích je norma přísnější a činí 1200 ppm. Ve zmíněných českých školách hodnoty dosahovaly až 3500 ppm. Děti se kvůli tomu ve škole méně soustředí, roste únava a mnohdy se jim i zhoršuje imunita.

Čtěte také

Uhlíkovou neutralitu zvládneme, jen když konečně přestaneme spalovat fosilní paliva, myslí si expert Přibyla

Získat optimálně čistý vzduch by podle expertů vyžadovalo otevírat okno dvakrát až třikrát za hodinu, což je rizikové kvůli průvanu, i bezpečnosti dětí.  

„Je to problém zejména v zimě, kdy rozdíl teplot ve třídě a venku je opravdu extrémní,“ říká starostka Brna - Nového Lískovce Jana Drápalová, která se rovněž přes 20 let zabývá energetickými úsporami. 

Zkušenosti z Rakouska

„Zatímco při klimatizaci se vnitřní vzduch ochlazuje, řízené větrání přivádí čerstvý vzduch z vnějšího prostředí,“ říká architekt Aleš Brotánek. 

Řízené větrání se obvykle kombinuje s takzvanou rekuperací odpadního tepla, aby se z budovy neztrácela energie. „Jde vlastně o výměník tepla, kde se čistý a znečištěný vzduch nemíchají,“ dodává starostka Drápalová.

Čtěte také

Jsme Rozděleni klimatem? Na problému se shodujeme, ale pořád je to pro nás abstraktní, říká spoluautor výzkumu Buchtík

První zkušenosti s nízkoenergetickým bydlením a vytápěním získávala s kolegy v Rakousku. Poukazuje mimo jiné na tamní státní podporu energetických manažerů. Jde o profesi lidí, kteří mají přehled o energetickém stavu budov v obcích a pomáhají starostům dosáhnout na podpory.

„Každá obec nebo svazek obcí nad 20 tisíc obyvatel, by měly mít i v Česku podporu na  pracovní místo energetického manažera nebo externího konzultanta,“ navrhuje Petr Holub. Koronavirus přinesl obrovskou změnu na trhu práce a tedy i příležitosti,“ míní Jana Drápalová.

Složité dotace

Jako příklad dobré praxe odborníci uvádějí Základní školu v Praze-Nebušicích, kde vznikla energeticky úsporná přístavba a řízené větrání tam využívají v původní i přistavěné části školy. 

Rizikové z pohledu větrání můžou být naopak moderní celoskleněné stavby. „Ty někdy nerespektují zdejší klimatické podmínky,“ upozorňuje Aleš Brotánek.

Veřejné instituce, včetně škol, mají možnost čerpat finance na řízené větrání z Operačního programu životní prostředí. Podle údajů Šance pro budovy ale žádost o dotaci podalo zatím jen asi pět procent zdejších škol.

Čtěte také

Viry se šíří v aerosolu podobně jako smog, potvrzují odborníci. Chválí obyčejné větrání

Vedení škol totiž mnohdy nemají dost sil a času, aby se v dotacích zorientovaly. „Jde to přes čtyři, pět ministerstev, které si každé vytváří své podmínky,” podotýká starostka Drápalová.

„Zpřehlednění legislativy a norem by určitě prospělo,“ souhlasí Petr Holub. Obává se, že ale kvůli proběhlé daňové reformě, která znamená nižší příjmy pro obce, města a kraje, objem investic klesne. Poukazuje na Německo, která má renovaci budov jednotný dotační program.

Adaptace na klima

Energetické úspory a větrání souvisí i se stále naléhavější nutností připravit veřejné budovy na klimatickou změnu. „Myslím, že ve městech je to čím dál větší problém. Tepelné ostrovy, to je to, co města trápí,” poznamenává Aleš Brotánek. 

Čtěte také

Petr Šabata: Pokud jde o chápání klimatické změny, politici klopýtají za občany

Zelené střechy, pergoly nebo žaluzie na veřejných i soukromých budovách ve městě nejsou z pohledu odborníků zdaleka jen okrasa nebo móda. 

Okna může zastínit třeba i listnatý strom, který v zimě opadne a tak propouští slunce, v létě naopak vytváří stín. „V zimě sluníčko pomáhá vytápět budovu a v létě dům nepřehřívá,“ dodává Petr Holub.

Poslechněte si celou debatu o tom, jak větráme ve veřejných budovách, zvláště pak ve školách, jak vypadá čerstvý vzduch uvnitř budov, a jak uvažování o tom ovlivnila covidová éra. V Souvislostech Plus účinkují architekt Aleš Brotánek, ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub a starostka brněnské městské části Nový Lískovec Jana Drápalová.