Jefim Fištejn: Proč jeden slunečný stát prospívá a druhý upadá?
Že jsou Spojené státy rozdělené zhruba vedví, není žádná novinka. Američané se diametrálně liší ve svých politických postojích, světonázorech, stranických preferencích. Polarizace mezi nimi je tak velká, že výsledky voleb nezřídka závisí na rozhodnutí něco málo států.
Politické příkopy jsou opravdu hluboké, občas se mluví dokonce o nebezpečí vystoupení některých států z federace a o vzniku nových státních svazků podél politických siločar. Ty politické siločáry ovšem nejsou zcela neměnné.
Čtěte také
Čítankovým příkladem je Florida. Donedávna byla pokládána za „kolísavý“ stát, o nějž se ve volbách sváděly bitvy o hlasy, vždy s nejistým výsledkem. Logické bylo srovnávat Floridu s jiným slunečným státem – Kalifornií, kde dlouhá desetiletí pevnou, leč neumělou rukou vládnou guvernéři výlučně z Demokratické strany.
Zatímco Kalifornie se stala ve většině ukazatelů nejpomaleji rostoucím státem federace, Florida naopak trhá rekordy. Podniky těch nejvěhlasnějších značek se houfně stěhují ze západního pobřeží Ameriky na východní. Florida je dnes považována za nejrychleji bohatnoucí území Unie. Nejenže už není ve volbách „bitevním polem“, jak se tu říká váhavým státům, ale je vnímána jako vlajková loď Republikánské strany.
Čtěte také
Tak se jmenuje i rozsáhlý článek z 1. dubna v respektovaném deníku Wall Street Journal, v němž se autoři pokoušejí vysvětlit neobvyklý fenomén úpadku Kalifornie a vzestupu Floridy. Je to výsledek souhry demografických, ideologických a ekonomických změn, které uvedla do pohybu pandemie covidu.
Zatímco v levicové Kalifornii se zavíraly školy a podniky, na Floridě takřka okamžitě došlo k rozvolnění, což nalákalo velké množství přestěhovalců ze západního pobřeží. Navíc nemálo floridských obyvatel, zejména z řad dělnické třídy, kvůli tomu změnilo své politické preference.
Jako čestné vyznamenání
Republikáni navíc byli úspěšnější v registraci nových voličů a svou zdařilou ekonomickou politikou získali na svou stranu většinu voličů latinskoamerického původu, kteří kdysi fandili jejich protivníkům.
Čtěte také
V roce 2021 „stará velká strana“ poprvé od 70. let předčila soupeře co do počtu stoupenců. Za období mezi rokem 2018 a 2022 se k nim přiklonilo takřka 600 tisíc nových voličů, zatímco demokrati skoro 50 tisíc hlasů ztratili. Mezi přistěhovalci z jiných koutů Ameriky se 45 % registrovalo jako příznivci Slonů, což je symbol strany, a jen 24 % se přihlásilo k Oslům.
Spolu s technologickými a průmyslovými giganty se na Floridu přestěhovaly i mnohé vzdělávací a kulturní instituce. Prudký rozvoj změnil také vnímání Slunečného státu Američany.
Jak poznamenal nedávno republikánský poslanec Matt Gaetz: „zatímco dříve označení Floriďan mělo trochu posměšný nádech (něco jako v češtině buran nebo křupan), dnes státní odznáček nosím jako čestné vyznamenání.“
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
