Jednání o rozpočtu je jedním velkým divadlem pro voliče, vysvětluje ekonomka Lipovská

„Státní rozpočet je nejdůležitější zákon roku... Není jen bilancí příjmů a výdajů a jeho rolí není jen přerozdělovat to, co jedni vytvoří, těm druhým,“ uvedla ekonomka.

Čtěte také

Tržní ekonomika existuje vždy a všude, existovala tedy i za socialismu, konstatuje ekonomka Lipovská

Podle ní má také roli hodnotovou. „Je zhmotněním toho, o čem se rozhoduje ve volbách. Má odrážet to, kam chceme, aby naše země šla. Takže jestli si zvolíme konzervativní vládu, která chce jen poskytovat základní sociální síť, tak bude rozpočet velmi malý a bude zajišťovat jen základní funkce státu.“

„Jestli ale chceme velmi štědrý a bohatý sociální stát, tak v rozpočtu budou i poněkud rozmařilé položky. Dnes už si nevzpomeneme na slavné pastelkovné někdejší Paroubkovy vlády nebo také například položku na ochranu modráska červenoskvrnného na Horním Sadsku.“

Základní dokument rozpočtu je přibližně v rozsahu tří stran, ale klasický rozpočet jich prý míval kolem 1100. „Zejména přílohy byly rozsáhlé. Za ministra financí Andreje Babiše a nyní za jeho vlády rozpočet z hlediska počtu stran hubne, je do značné míry rámcovější, což považuji za příhodné.“

Tzv. Directorův zákon říká, že přerozdělováním ve státním rozpočtu přicházejí o peníze nejchudší a nejbohatší ve prospěch střední třídy. Když vezmete peníze nejchudším a nejbohatším, tak si proti sobě postavíte relativně malou skupinku lidí, dáte to střední třídě, která tvoří největší skupinu, a získáte největší podíl příznivců. Takže rozpočet je svým způsobem velkým divadlem.
Hana Lipovská

„Rozpočet má ještě jednu roli. Tou je role politická v mikrosvětě, protože rozpočet, ať se nám to líbí či nikoli, plní i roli podplácení či uplácení voličů vládou a byl takový vždy. To je to známé porcování medvěda, které už dnes ale neprobíhá tím klasickým způsobem.“

Rozpočet je také probírán veřejně. „Jednotlivá ministerstva se o něj musejí přetahovat. Už k tomu patří téměř kolorit na úrovni středověké frašky, kdy ministerstvo financí jednoznačně řekne, že nedá jednotlivým ministerstvům více, ta zahájí klasická vyjednávání, aby pak slavnostně hlásila, že získala miliardy navíc.“

Ptejme se, kde ministerstvo miliardy navíc vezme

„Očekávali bychom, že když ministryně financí dá třeba školství pět miliard navíc, bude je muset vzít jinému rezortu. Ale tradičně se tato hra hraje tak, že ministerstvo financí řekne, že podhodnotilo odhad ekonomického růstu na rok 2020, tím pádem se na daních vybere víc, takže tyto peníze můžeme rozdělit ministerstvům,“ objasnila Lipovská.

Tento přístup má ale velká úskalí. „Ministerstvo nerozděluje peníze, které reálně má, ale ty, které si naplánuje, že možná mít bude... Buď naplánuje příjmy správně a tak pokryje výdaje, nebo příjmy podcení, vybere víc a tudíž nás občany připraví o peníze, které bychom my využili lépe, než když je necháme ležet na ministerstvu.“

Problematické je, když vláda dopředu automaticky předpokládá, že rozpočet bude schodkový, deficitní. To se u nás děje a takto je rozpočet plánovaný prakticky do roku 1998... Už máme dlouhou dobu schodkové rozpočty.
Hana Lipovská

Mnohem častější je ale jiný případ. „Ministerstvo si sice naplánuje, že vybere 1100 miliard, ale ve skutečnosti jich vyber jen 1000. V takovém případě vládní dluh roste ještě hlouběji, než bylo předpokládáno.“

Čtěte také

Eurozóna nepomáhala Řecku, ale sama sobě. Hájila zájmy států a bank, tvrdí ekonomka

„To, že se občas podaří, že je rozpočet mírně přebytkový, je druhá věc, ale je tam to zoufalství, že obecně kterákoliv vláda kterékoliv strany, kterou jsme od té doby měli, považuje deficitní rozpočet za něco přirozeného, normálního a správného, cože není ani jedno,“ konstatovala národohospodářka Hana Lipovská.

Fungují ekonomické sankce v případě Ruska? Proč platíme DPH a jak by měl vypadat výběr daní? Poslechněte si celé Leonardo Plus s Hanou Lipovskou!