Je na místě očekávat, že se Jourová dostane na post místopředsedkyně Evropské komise, odhaduje znalec Bruselu
Po týdnech dohadů je jasno. Vláda rozhodla o nominaci Věry Jourové na místo eurokomisařky Evropské komise (EK). Česko pak chce usilovat o co nejsilnější a nejprestižnější portfolio. Podle bývalého novináře Karla Bartáka, který se v evropských strukturách pohybuje řadu let, ale může Česko na strukturální fondy a kohezní politiku zapomenout.
Věra Jourová: Střet zájmu se může týkat Babiše i královny Alžběty II. Je to právní, ne politický problém
Kauza střetu zájmů českého premiéra na půdě Evropského parlamentu nebo budoucnost ve funkci eurokomisařky. Otázky pro právničku, podnikatelku a od roku 2014 i eurokomisařku pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví Věru Jourovou (za ANO).
„Věra Jourová se v Evropské komisi osvědčila. Má dobrou pověst, kdy dokázala udělat mnoho významných věcí – směrnici na ochranu osobních údajů nebo funkci evropského prokurátora… Jakmile se bude jednat o jménech místopředsedů Komise, tak si myslím, že je na místě očekávat, že by mohla na takovou pozici dosáhnout,“ říká Barták v Interview Plus.
Nejsme ale v nominaci eurokomisařů proti ostatním členským zemím pozadu? V posledních dnech se totiž začalo spekulovat nad tím, že Česko zbytečně otálí. „Nepromarnili jsme mnoho času, protože minimálně deset zemí ještě komisaře nenominovalo vůbec.“
Důležitější bude, jestli nová předsedkyně Ursula von der Leyenová vůbec zachová systém místopředsedů zavedený předchůdcem. Barták, který teď šéfuje kulturní jednotce programu Creative Europe v rámci Generálního ředitelství pro školství a kulturu při Evropské komisi, se domnívá, že pokud místopředsedové budou, tak „se dá předpokládat, že by mezi místopředsedy mohlo být několik komisařů z nových členských zemí EU. Protože při rozdělování nejvyšších postů Unie vyšly na prázdno.“
Co je prestižní porfolio?
Taky se neustále mluví o prestižních portfoliích, málokdo ale řekne, která to vlastně jsou. „Jsou to ta, kde má EK největší pravomoci – mezinárodní obchod, ochrana hospodářské soutěže, státní finanční pomoc, jednotný vnitřní trh, životní prostředí, energetika nebo doprava. Tady je silná evropská legislativa, a tak je i výkonná moc velmi silná,“ vypočítává.
HLASUJTE: Měla by být Jourová znovu českou eurokomisařkou, nebo ne?
Česko (zatím) nenavrhne jméno kandidáta do Evropské komise. Premiér Andrej Babiš (ANO) prohlásil, že Věra Jourová byla úspěšná, vláda ale její nominaci nepotvrdila.
Co pak udělá s výběrem pro Česko kauza kolem předběžných auditních zpráv EK a střetu zájmů v případě premiéra Andreje Babiše?
„To, že premiér je ve střetu zájmů a že probíhá řízení, se v Bruselu ví. Nepochybně to může mít vliv, ale záleží na nové šéfce Komise. Nedokážu si představit, že by byl český eurokomisař zodpovědný za oblasti, která je kolem premiéra, tedy kohezní a strukturální fondy… Asi tady nebude tendence posadit na místo komisaře člověka, který by pak řešil problémy svého premiéra,“ dodává.
Jak silný je vůbec hlas České republiky v Evropské unii?
„Patříme k zemím, které nejsou příliš vidět. Nepřicházíme s výraznými nápady a iniciativami. Navíc nejsme schopni sledovat legislativní iniciativu od počátku… a někdy přicházíme s nápadem až za pět minut 12, kdy už je to na úrovni velvyslanců nebo ministrů. A to už bývá pozdě,“ říká v Interview Plus Karel Barták.
V audiozáznamu najdete odpovědi i na otázky, kam vůbec EU směřuje a proč nutně potřebuje reformovat. Ptal se Jan Bumba.
Související
-
Jak změní směřování Unie nová šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová?
Poprvé v dějinách Evropské komise jí bude předsedat žena. Poslanci Evropského parlamentu včera v tajném hlasování podpořili německou kandidátku Ursulu von der Leyenovou.
-
Robert Schuster: Navržená šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová musí přesvědčit své krajany
Je to přesně 61 let, které od sebe dělí jména dvou německých politiků, Waltera Hallsteina a Ursulu von der Leyenovou.
-
Pozice Česka v Unii? Je pozdě. Pomoci může jen dobrý výkon Jourové, říká komentátor Palata
V Evropské unii se přenastavují sféry vlivu. Zůstanou nové členské země včetně Česka na okraji rozhodování o budoucnosti evropského projektu?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.