Lída Rakušanová: Evropa prohrává boj o demokracii
V Bruselu v uplynulých dvou dnech na odporu Itálie a států V4 troskotala v Evropské radě hodiny dlouze shoda na budoucím předsedovi Evropské komise.
Robert Schuster: Navržená šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová musí přesvědčit hlavně své krajany
4. červenec 2019
Je to přesně 61 let, které od sebe dělí jména dvou německých politiků, Waltera Hallsteina a Ursulu von der Leyenovou.
Spojuje je členství ve stejné straně, u německých křesťanských demokratů, stejně tak, že byli navrženi do čela Evropské komise. Tím ale podobnosti končí.
Zatímco v době Hallsteinově koncem 50. let byla evropská integrace teprve v zárodku a třeba na volný přeshraniční pohyb osob nemohlo být ani pomyšlení, dnešní Evropská unie je vnímána jako velký ekonomický celek, který se snaží se střídavými úspěchy hrát nějakou roli i na širším mezinárodním poli.
Komise přestala být pouhou koordinační jednotkou, ale už nějakou dobu se snaží pomocí svého úřednického aparátu přetavit Společenství do jednotného politického celku. Na konci tohoto vývoje by se Komise proměnila v jakousi evropskou vládu, její předseda by pak byl jejím premiérem.
Na současnou německou ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou, která má na základě rozhodnutí unijních premiérů stanout v jejím čele, tak nečeká jednoduchý úkol. Bude muset vyvinout značné úsilí, aby poslance Evropského parlamentu přesvědčila.
Tradiční strach Německa
Platná pravidla říkají, že na to bude mít pouze jeden pokus. Případný neúspěch pro ni bude představovat konečnou v politice. Znemožněni ale budou i evropští premiéři, kteří ji chtěli prosadit. To může pořádně rozkolísat celý systém unijních institucí.
Prouza: Visegrád na summitu prohrál úplně všechno. Von der Leyenová je eurofederalistka
Prezidenti a premiéři států Evropské unie se na historicky nejdelším summitu dohodil na kandidátech do nejvyšších unijních funkcí. Evropskou komisi by podle nich měla vést dosavadní německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová.
Největší přesvědčovací práci ale bude muset von der Leyenová odvést před laickou a politickou veřejností v Německu. Kdo by totiž čekal, že po nominaci 60leté političky vypukne v Německu podobná euforie, jako když například v roce 2005 zvolili německého kardinála Josepha Ratzingera papežem Benediktem XVI., musel být z německých reakcí překvapený.
U vládních sociálních demokratů, kteří nyní procházejí beztak komplikovaným obdobím, se dokonce objevil náznak otevřené revolty proti von der Leyenové. Bývalý předseda strany Sigmar Gabriel dokonce volal po odchodu z vlády, neboť kancléřka prý neměla v Bruselu mandát prosazovat někoho jiného než některého z volebních lídrů hlavních politických uskupení v Evropském parlamentu a už vůbec ne ministryni von der Leyenovou. Řada sociálních demokratů proto už oznámila, že pro ni v polovině července při hlasování v Evropském parlamentu ruku nezvedne.
Jan Fingerland: Proč je nominace předsedy Evropské komise nevyhnutelně dřina
Snad nikdy nebyla volba šéfa Evropské komise tak napjatá, tak protahovaná a tak ostře sledovaná, jako tentokrát. Je to nedostatkem demokracie, nebo její přemírou?
Skutečnost, že byl hozen přes palubu princip, že kdo vyhraje evropské volby, může aspirovat na místo v čele Komise, se ale mimochodem nelíbí ani leckomu z křesťanskodemokratických stranických kolegů Merkelové, kteří v minulých měsících bojovali za jejich kandidáta Manfreda Webera.
On je formálním vítězem voleb, a tak mohou jeho podporovatelé pociťovat křivdu, že jejich favorit nyní vyjde naprázdno. V extrémním případě by i oni mohli vypovědět poslušnost von der Leyenové, ačkoli pochází ze stejného politického tábora.
Jsme tak svědky paradoxní situace. Zatímco například čeští europoslanci chtějí podle svých prvních vyjádření napříč spektrem, až na výjimky, navrženou německou šéfku Komise podpořit, její vlastní krajané váhají.
Skoro by se chtělo konstatovat, že za tím nemusí být primárně pochybnosti o von der Leyenové a jejích schopnostech vést Komisi, ale možná tradiční strach Německa převzít na evropské úrovni odpovědnost a roli odpovídající jeho velikosti.
Autor je komentátor Lidových novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
