Je Česko převčelené? V počtu včelstev na kilometr patříme k evropské špičce

Včela medonosná se dává za příklad životně důležitého opylovače, bez jehož pomoci bychom neměli dostatek potravin a řada rostlin by se nemohla rozmnožovat. Vědci ale namítají, že včely jakožto velmi početní sběrači nektaru vytlačují ostatní opylovače.

Čtěte také

Včely jsou vysoce inteligentní. Podle vědců rozeznají lidské tváře, umí počítat a nejlépe se učí pozorováním

Řetězec Penny na jeden den odstranil ze své prodejny v Uhřiněvsi produkty, které vznikají díky práci opylovačů. Firma chtěla upozornit na to, jak důležitou roli hraje hmyz v potravinářství. Na prázdná místa v regálech řetězec umístil cedulky s nápisem Vyrobeno díky včelám. To na sociálních sítích rozproudilo debaty o tom, že kvůli včelám zapomínáme na ostatní opylovače.

Ačkoliv opylovači včetně včel čelí globálně velkému ohrožení, v Česku se domestikovaným včelám medonosným daří. Na kilometr čtvereční průměrně připadá osm včelstev, což je podstatně více, než v okolních zemích.

Včely jsou při opylování velmi efektivní, ale z hlediska biodiverzity mohou potenciálně spíše škodit. Vytlačují totiž méně početné včely samotářky, čmeláky, motýly, můry nebo mouchy. Nevčelí opylovači přitom hrají zásadní roli při rozmnožování specializovaných druhů rostlin nebo ovocných stromů.

Čtěte také

Včely a ptáci zlepšují sklizeň kávy. Bez nich by úroda klesla o čtvrtinu

Ačkoliv máme tendenci brát vztah mezi opylovači a rostlinami jako nějakou harmonickou selanku, ve skutečnosti je to tvrdý boj o zdroje. Rostliny se snaží přilákat opylovače a dát jim za to pokud možno co nejmenší odměnu v podobě nektaru, opylovači se zase chtějí pohodlně nakrmit a že při tom přenášejí pyl z jednoho květu na druhý je spíš vedlejší efekt.

Rostliny se proto snaží vyvinout strategie, jak opylovačům poskytnout co nejméně odměny nebo jak přilákat jen takové návštěvníky, kteří s co největší pravděpodobností navštěvují jen příbuzné květy.

Poslechněte si celou Naturu Ondřeje Nováka.