Je čas vyloučit Turecko z NATO? Byl by to dárek Putinovi, nesouhlasí admirál Stavridis

Turecko už není důvěryhodným a žádoucím členem Severoatlantické aliance a mělo by z ní být vyloučeno. Nesdílí s NATO politické hodnoty, ani bezpečnostní obavy.

Myslí si to odborníci z washingtonského politologického Catonova ústavu (CATO Institute), které cituje turecký exilový server Ahval News.

Jan Fingerland: Ruské rakety „sestřelily“ americké stíhačky v Turecku

Stíhačka Lockheed Martin F-35 Lightning II

Ruský protivzdušný systém S-400 už sundal ze vzduchu první supermoderní americké stíhačky F-35. Zatím ovšem jen v politickém a obchodním smyslu.

V době studené války se demokratické směřování u členů NATO oceňovalo, pro příslušnost k Alianci ale nebylo zcela nutné. V poslední době však západní politici označují NATO nejen za vojenské společenství, ale i za sdružení členů demokratických zemí. Sílící represe na turecké domácí půdě představují pro Alianci velký problém, soudí experti a dodávají, že znepokojení vzbuzují i autokratické trendy v Maďarsku a Polsku.

Další problém pro NATO představuje turecký nákup ruského systému protivzdušné obrany S-400, od něhož se Aliance a Spojené státy marně pokoušely Ankaru odradit. Turecko ho přesto pořídilo, a stalo se tak nespolehlivým partnerem NATO.

Washington následně Turkům zastavil dodávky letounů F-35 a vyřadil je ze společného programu jejich výroby. Navíc jim hrozí americké sankce, shrnuje server Ahval News.

Trojský kůň

Vyloučení Turecka z NATO by ale byl jen dárek Vladimiru Putinovi, nesouhlasí americký námořní admirál ve výslužbě James Stavridis v článku pro agenturu Bloomberg.

Shrnuje námitky proti systému S-400: může ohrozit bezpečnost Aliance a tajně shromažďovat informace o jejích systémech, zejména o letounech páté generace F-35. Turecký nákup navíc vysílá špatný geopolitický signál, když významný člen NATO pořizuje zbraně od protivníka, který Alianci neustále zkouší a provokuje.

Kromě sporu s Amerikou a Severoatlantickou aliancí má Turecko problémy i s Evropskou unií, pokračuje admirál Stavridis. Zatímco Ankara nesouhlasí s americkou podporou kurdských bojovníků v severovýchodní Sýrii, Bruselu se zase nelíbí, že Turecko chce těžit ropu a zemní plyn ve východním Středomoří.

Erdoganovo Turecko je polapené mezi dvěma mlýnskými kameny

Recep Tayyip Erdogan

Spory s Ruskem a Spojenými státy kvůli plánu na pořízení vojenské techniky se mohou proměnit v krizi s negativními důsledky pro samotného tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Myslí si to komentář britského deníku Financial Times.

Ankara tvrdí, že ji k průzkumu podmořských ložisek zplnomocnila vláda Turky okupovaného severního Kypru, který žádná jiná země na světě neuznává. Nevoli v Unii vzbuzuje i pokračující turecké potlačování médií, justice a opozice.

Trumpova vláda i Evropa si však podle Stavridise musí uvědomit, že ve sporu s Tureckem jde o hodně. Prezident Recep Tayyip Erdoğan je pyšný a nemá NATO nijak zvlášť v lásce.

Americký admirál se s ním několikrát osobně setkal a potvrzuje, že prezident vojákům obecně nevěří a tento jeho postoj ještě posílil neúspěšný pokus o puč před třemi lety, na němž se podílela část turecké armády.

Přesto je Turecko už dlouho cenným a akceschopným členem NATO. Stavridis zdůrazňuje, že turecké síly pod jeho vlastním velením si počínaly velmi profesionálně v Afghánistánu, Libyi a na Balkáně i v boji proti námořním pirátům.

Izolovat, nebo integrovat

Ztráta členské země s druhou největší armádou v Alianci by v pohledu penzionovaného admirála byla velká geopolitická chyba. Západ se naopak musí snažit Turecko udržet jako funkčního a užitečného člena.

Severoatlantická aliance upadá, na vině není Trump ale Německo, upozorňuje akademik

Cvičení NATO

Umírá NATO? Takovou otázku si klade komentátor deníku Wall Street Journal Walter Russel Mead. Podle něj se dříve nemyslitelné stává realitou v souvislosti s rozhodnutím Německa nevydávat v příštích letech na obranu více než 1,25 % hrubého domácího produktu. 

Podle Stavridise musí NATO Ankaru přesvědčit, že nákup ruského systému protivzdušné obrany byl omyl, a ne ji vyloučit se svých řad. Důležité také je odvrátit ji od Ruska. Spojenci v Severoatlantickém paktu by se měli snažit vymyslet, jak se zbavit obav z ruského systému S-400.

Jistě existuje technické řešení, jak ho izolovat od systému protiletecké obrany NATO, který je řízen z letecké základny v německém Ramsteinu. Anebo by Aliance měla zvážit prodej nějakého vyspělého systému podobného tomu ruskému za výhodnou cenu za to, že Ankara ten ruský vůbec nenainstaluje.

Trump jí už nabízel rakety Patriot, ale existují i další. Také by neškodilo posílit zapojení Turecka v dalších důležitých oblastech spolupráce.

Existuje mnoho možností a obě strany sporu by se měly snažit dohodnout tak, aby nerozbily jednotu Aliance a udržely celistvost jejího systému protivzdušné obrany i technologie letounů F-35, uzavírá Stavridis.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související