Jan Fingerland: Ruské rakety „sestřelily“ americké stíhačky v Turecku

19. červenec 2019

Ruský protivzdušný systém S-400 už sundal ze vzduchu první supermoderní americké stíhačky F-35. Zatím ovšem jen v politickém a obchodním smyslu.

Turecko zaskočilo Spojené státy, ale i další členské země NATO, když se v roce 2017 rozhodlo nakoupit výkonný protivzdušný systém z Ruska. Američané své turecké partnery před obchodem varovali, ale Ankara se přesto rozhodla s Moskvou kontroverzní obchod uzavřít.

Turci jsou podle německých Süddeutsche Zeitung stále obtížnějším spojencem NATO

Recep Tayyip Erdogan

O čem dnes píše zahraniční tisk? Vybrali jsme komentáře z Turecka a Slovenska.

Politické zúčtování nadešlo právě v těchto dnech. Minulý pátek dorazila do Turecka první ruská nákladní letadla s komponenty systému S-400, a tuto středu Washington oznámil, že splní varování a Turecko vybavené ruským systémem se nebude dále moci podílet na programu dodávek nejmodernějších stíhaček F-35.

Nejde přitom jen o to, že Turecko nebude mít nejvýkonnější stroje současnosti, ale o mnohem rozsáhlejší politické a ekonomické dopady. Turecké firmy, které měly dodávat nebo už dodávají stovky různých komponentů pro F-35, o tyto zakázky přijdou. Úhrnem půjde o devět miliard dolarů během produkční doby.

Tyto podniky se na program F-35 připravovaly celá léta a budou jen těžko hledat alternativní výrobní náplň. Turečtí představitelé sice tvrdí, že výsledně na odchodu výroby vydělají, ale tomu málokdo věří, Turecko může v důsledku toho navíc přijít o přístup k dalším technologiím. Utrpí ale i celý mezinárodní program F-35, protože přesun výroby z Turecka jinam může stát i více než půl miliardy dolarů.

Turecké odcházení

Jak se Američané a Turci dostali až do tohoto bodu? Postupný odchod Turecka z bloku atlantických států trvá už celá léta, a zahrnuje i zhoršení vztahů s evropskými zeměmi a Evropskou unií. Souvisí také s novým druhem nacionalismu a zaváděním autoritativnějšího druhu politiky ze strany nynějšího prezidenta Erdogana.

Čtěte takéTurecko by mohlo mít místo F-35 ruské stíhačky. Vztah Ankary a Spojených států se komplikuje

A nepochybně souvisí i s tím, že ruský prezident Putin po sestřelení ruského vojenského letounu v oblasti turecko-syrské hranice úspěšně zaklekl na Erdogana a přiměl ho revidovat řadu strategických, politických i obchodních rozhodnutí. Je příznačné, že americký prezident se naopak ani teď neodhodlal zavést proti Turecku ekonomické sankce, ačkoli to velmi hlasitě požadují kongresmani za republikánskou i demokratickou stranu.

Před nákupem ruského systému S-400 NATO varovalo Turky dlouhodobě. Důvody jsou několikeré, jeden z těch hlavních spočívá v tom, že ruský systém není kompatibilní se systémy používanými v NATO. Také existuje obava, že S-400 by vlastně sloužil ke sběru a analýze dat o bojových schopnostech stíhačky F-35A, ale i obecně o dění v aliančních jednotkách v rozsáhlé oblasti kolem Turecka. Proto americká podmínka zněla: buď budete mít S-400, nebo F-35.

A v neposlední řadě je to signál, že Turecko spolupráci s členy NATO už nepovažuje za strategickou volbu, a dokonce že ani nehodlá respektovat jejich bezpečnostní zájmy. Erdogan si vybral ruský systém, i s politickými a ekonomickými náklady, které to pro něj znamená.

Do ruské náruče

Jan Fingerland

Jeho argument zní, že tento sofistikovaný protiletecký systém Turecko nutně potřebuje pro ochranu své hranice se Sýrií a Irákem, ve skutečnosti vojenskými trpaslíky. S-400 bude spíše vyžadovat nákup další ruské techniky, jako jsou rakety a radary, protože s těmi dosavadními západní provenience bude Turkům k ničemu.

Současně přijde o možnost používat letoun, který by jej udržel mezi špičkou tváří v tvář regionálním hrozbám, a ruská nabídka dodávek ruské stíhačky Su-35 jako alternativy k americké F-35 tuto škodu asi nezacelí. A v neposlední řadě, pozdvihne význam Řecka pro Spojené státy v oblasti východního Středomoří na úkor Turecka.

Je v tom hodně ironie, Turecko kdysi přivedla do řad NATO obava z Ruska, tehdy v sovětském provedení. Nedávno turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu šokoval účastníky setkání k 70. výročí NATO tvrzením, že jeho země musí vyvažovat své vztahy s Ruskem a ostatními zeměmi. Teď se zdá, že se tato rovnováha nějak až příliš vyšinula na druhou stranu.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio