Jaroslav Šonka: Děti a válka
Před sedmdesáti lety se vraceli lidé z koncentračních táborů. Z vyhlazovacích táborů často přišly jen děti, které o svých rodičích či o své předválečné adrese věděly pramálo. Ale existovali i sirotci s jinou historií. Pro všechny platí, že nevytvářeli svět, ve kterém se museli pracně orientovat. Byli na to příliš mladí.
Dnes víme hodně o tom, co se stalo mezi dospělými, kteří většinově vtáhli náš stát do područí Stalina, ale nevíme moc o tom, co se stalo dětem. Děti se stávaly oběťmi hned několika způsoby.
Vůči skupinám židovských mladých navrátilců panovala značná lhostejnost. Málokdo ze sousedů takové děti hledal, aby řekl: Podívej se, tohle je tvůj dům. A proto se o ně starali jen hodní lidé. V hlavě srovnáno to měl i evangelický myslitel a aktivista Přemysl Pitter. Ten založil několik repatriačních center a staral se o jejich financování a provoz.
Pitter byl i členem komise posuzující stav lidí bez vlastního domova. K nim patřili i sudetští Němci shromáždění v lágrech k přesídlení do Německa. Pitter sledoval jejich stravu a zdravotní stav, nikoli jejich původ. Několik podvyživených dětí vzal do svých zařízení.
Dostal se tak ihned do podezření, že je jakýmsi národním zrádcem. Z komise byl vyloučen, po roce 1948 byl zatlačen do pozadí, a v roce 1951 odešel do zahraničí, kde již byla jeho partnerka a pomocnice, Švýcarka Olga Fierzová. Centrum jeho projektů, Milíčův dům na Žižkově ovládli komunisté. Pitter se i v exilu věnoval sociální činnosti a Izraelce jeho péče o hladovějící sudetské děti neodradila od toho, zahrnout ho do Háje spravedlivých v památníku Yad Vashem.
A teď zase máme děti, které jsou ohrožené válkou s fanatiky v Sýrii a Iráku. Odpovídá jim česká veřejnost, ze které často vycházejí hlášky o křesťanské Evropě. Slovenský ministerský předseda se také vymezil křesťansky.
Ale já vidím především děti. Výrostci jsou rychlejší. A televize nám raději ukazuje vyvádějící výrostky v Calais, a zapomíná na to, že násilí unikající matky s dětmi jsou pomalejší, než řvoucí teenageři, a také na to, že brzy bude zima.
Pseudoobránci naší „křesťanské" země ale necitují tak moc z bible. Ta hovoří o „bližních" bez přívlastků. V zemi, kde se dodnes objevují kritické příspěvky k církevním restitucím, jsou najednou všichni křesťané.
Podrobil bych je zkoušce: Chápeš desatero? Kdys byl naposledy v kostele? A stále se ohlížím po nějakém dnešním Pitterovi.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
