Japonská zeď proti vlnám tsunami
Japonsko se chystá podél svého pobřeží vybudovat asi 400 kilometrů dlouhý a místy až přes 12 metrů vysoký systém ochranných zdí proti vlnám tsunami.
Stalo se tak patrně z větší části kvůli zkušenostem s poslední mimořádně ničivou vlnou tsunami, která v roce 2011 zasáhla velkou část severovýchodního japonského pobřeží. Náklady na stavbu tohoto systému zdí jsou odhadovány na téměř 7 miliard dolarů, přičemž škodlivé následky jen samotného zemětřesení magnitudy 9 z roku 2011, které tehdy velkou vlnu tsunami způsobilo, odhadla Japonská centrální banka na pětkrát víc - na sumu 35 miliard dolarů.
Nicméně 12-13 metrů vysoká zeď by stejně neochránila objekty na pobřeží před nejvyšší úrovní vlny tsunami z roku 2011, která tehdy činila rekordních 42 metrů. Právě tento bod je předmětem sporů kolem plánovaného systému zdí, protože ochranná zeď vlastně nebude schopna čelit hrozbě rozsahem podobné té, z jejíhož popudu vznikla. Zeď proto může u někoho vzbudit falešný nebo neúměrně velký pocit bezpečí a podnítit novou výstavbu a investice v rizikových místech a oblastech. Jižně od města Sendai stál v roce 2011 úsek staré, sedm metrů vysoké zdi, avšak ani tato zeď, společně s nedaleko vysázenými pásy borovic, nezabránila tomu, že voda pronikla až 5 kilometrů do vnitrozemí. Rychlost vlny tsunami tím byla pouze zpomalena. Vlny tsunami, které dosahují obvyklých výšek, by však měl budovaný řetěz zdí zadržet.
Jednotlivé zdi budou vybudovány z betonu, což je také předmětem kritiky. Podle ekologických aktivistů betonové zdi na pobřeží naruší nejen pobřežní krajinnou scenérii (některým lidem bude dokonce zeď blokovat výhled na moře), ale i část mořských ekologických systémů. Nehledě na stavbu ochranných zdí se bude stejně mnoho Japonců stěhovat z pobřeží do vyšších nadmořských poloh, resp. se tam už přestěhovali. Podle skeptiků je totiž pouze vyklizení potenciálně ohrožených nízko ležících oblastí a oddělení míst pracovní činnosti od domovů spolehlivou ochranou proti vlnám tsunami. Také rychlá úniková reakce na aktuální nebezpečí tsunami hraje velkou roli. Podporovatelé této grandiózní stavby zase naopak poukazují na fakt, že stavba zdi přinese na jistou dobu mnoho pracovních příležitostí.
Zdroje: Phys.Org, The Times of India, Independent, Inhabitat, Popular Science
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
