Jana Nováková, nebo Jana Novák? Přechylování je součástí češtiny, upozorňuje ředitel Ústavu pro jazyk český

25. září 2015

Přechylovat, nebo nepřechylovat ženská jména? Toť otázka, která se bude řešit i na jedné z akcí dnešní Noci vědců.

Debatu o přechylování příjmení v češtině nazvanou Stát mě přechýlil připravilo Národní kontaktní centrum - gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd. Uskuteční se v kavárně Potrvá v Praze 6.

„Kategorický názor lingvisty asi bude, že přechylování je součástí češtiny od jejich samých začátků. Přechylování do češtiny patří, patří do jejího systému. Jestli se někomu ta věc nelíbí, je už věc mimo lingvistiku a musím říct, že to pak úplně nevnímám jako problém, který je v mé kompetenci,“ tvrdí ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva.
S názorem, že by přechylování bylo mimo lingvistiku, nesouhlasí genderová lingvistka z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Jana Valdrová:

„Máme velmi špatný matriční zákon, který omezuje volbu příjmení s -ová, nebo bez -ová. To se u mužů neděje, že by měli nějaké čtyři podmínky, podle kterých si může zvolit tvar příjmení. A Ústav pro jazyk český to podporuje, protože na své webové stránce informuje o příjmeních poněkud neobjektivně.“

Žena může odmítnout koncovku -ová, pokud je cizinka, je cizí národnosti, žije s cizincem, nebo bude žít v cizině. „Co je státu do toho, kde já budu chtít žít. To se stát mění ve Velkého bratra, který nás špehuje a chce vědět moje plány,“ konstatuje Valdrová.

Ředitel ústavu argumentuje tím, že český jazyk přijímá cizí vlivy, jako jsou třeba cizí slova, a počešťuje je. „Nezdá se vám, že tady je ten vývoj přesně opačným směrem, že se odčešťujeme?“

„Příjmení je otázka osobní identity. Jméno a příjmení patří mezi lidská práva. Ty čtyři podmínky, které podporuje Ústav pro jazyk český, jsou naprosto zbytečné,“ myslí si genderová lingvistka.

autoři: mvo , bum
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.