Ministr Dvořák o příštím eurokomisaři: Není dobré trvat na jednom jménu. Velkou naději má žena
V hlasování o obsazení vedení výboru v europarlamentu uspěli čeští europoslanci Veronika Vrecionová (ODS) a Luděk Niedermayer (TOP 09). Tomáš Zdechovský a Alexandr Vondra se stali takzvanými koordinátory svých frakcí. „Většina poslanců získala místo v některém z výborů a ani se nijak zásadně neprojevilo dělení, řekněme, na sanitární kordon,“ popisuje Martin Dvořák (STAN), ministr pro evropské záležitosti.
Jak hodnotíte výsledek úterního hlasování v europarlamentu a obsazování výborů?
Já jsem měl to potěšení se v úterý v podvečer sejít téměř se všemi těmito nově zvolenými poslanci a sdílím jejich pocit, že to bylo poměrně úspěšné jednání.
Většina poslanců získala místo v některém z výborů a ani se nijak zásadně neprojevilo dělení, řekněme, na sanitární kordon. Fungovala běžná pravidla, to znamená, že každý byl zařazen do nějakého výboru. A potom samozřejmě došlo na vyšší funkce, to už je výsledek dobrého vyjednávání.
Znovu musím smeknout před Alexandrem Vondrou (ODS), protože si myslím, že výchozí pozice poslanců za ECR (frakce Evropských konzervativců a reformisté, pozn. red.) není úplně výhodná. Ale on předvedl, že je schopen si svoje zájmy prosadit šikovným jednáním na všechny strany.
Takže to hodnotíte jako úspěch? Přestože v minulém funkčním období zastávali Češi v Evropském parlamentu pět pozic místopředsedů ve výborech a dva byli dokonce místopředsedové samotného europarlamentu? Není škoda, že jsme ztratili u některých postů větší vliv nebo viditelnost?
Škoda to určitě je. Ale musíme si uvědomit, že jsme ve zcela unikátní situaci jak historicky, tak aktuálně mezi ostatními zeměmi.
Jsme, myslím, jediná země, která má méně než polovinu poslanců ve vládních stranách, což je nepříjemné pro jednání o výborech i třeba pro vyjednávání o komisaři a tak dále. Čili se nám přihodilo to, že většina poslanců Evropského parlamentu je v méně významných, méně vlivných frakcích. Proto jsem ocenil právě Alexandra Vondru.
To, že se většina poslanců rozhodla se zařadit mimo rozhodující frakce, je smutné pro Česko, ale v konečném důsledku i pro ně samotné.
„Zelená“ témata
V čem je agenda, jíž se věnují výbory, kde budou zasedat čeští europoslanci, důležitá pro Česko? Můžete zmínit nějaké konkrétní otázky?
Nepochybně byla obrovská bitva o místa ve výboru ENVI o životním prostředí, což je logické.
Je vidět, že těsně před volbami a krátce po volbách byly otázky Green Dealu nebo životního prostředí, a vůbec slovo „zelené“, lehce toxické, skoro nikdo se k nim nehlásil. Je to proto, že tam evidentně jsou dvě poměrně odlišná křídla.
Čtěte také
Když se jedno, dnes znovu podporované i Ursulou von der Leyenovou, hlásí k tomu, že kritéria nebo cíle Green Dealu je potřeba dodržovat, nebo se k nim blížit, ti druzí říkají, že je potřeba ho úplně zrušit a celou situaci začít řešit úplně jinak.
Myslím, že už jen proto, že to bylo ústřední téma před volbami, je logické, že pro ty, kteří berou svou misi v Evropském parlamentu vážně, je to důležitá otázka i po volbách. A pak jsou tací, kteří o tom hodně mluvili před volbami a teď už je jim to jedno.
Jde tedy spíše o Green Deal v návaznosti na další vývoj průmyslu v Evropě, na ochranu klimatu.
Já si myslím, že jde o oboje.
Bohužel z mého pohledu nešťastně a ne úplně realisticky je Green Deal právě protipozice vůči naší konkurenceschopnosti. Konkurenceschopnost je dnes to nejčastěji používané slovo pro to, co Evropa musí řešit. Já si myslím, že se řešit musí, jen nesouhlasím s tím, že by byla v přímé opozici vůči naplňování cílů na ochranu planety a životního prostředí.
Ale znovu opakuji, o životní prostředí byla evidentně největší bitva. Nejvíc poslanců se snažilo dostat právě tam.
Český eurokomisař
Stále neznáme oficiálního českého kandidáta nebo kandidátku do Evropské komise. Podle dřívějších informací od premiéra Fialy (ODS) by mohlo být jméno známé na poslední schůzi vlády před prázdninami, tedy ve středu. Dozvíme se ho tedy?
To vám v tuto chvíli neumím říct.
Schůze vlády začíná dopoledne. Na programu, jak asi víte, to není, což nevylučuje, že se to tam nakonec objeví. A to i přesto, že program je dnes (ve středu) opravdu hodně nabitý, vzhledem k tomu, že jde o poslední schůzku před vládními prázdninami a kde kdo tedy ještě na poslední chvíli vytahuje ze šuplíku to, co ještě potřebuje schválit.
Čtěte také
Nejsem si jist, zda na to bude prostor. Pokud ano, nebylo by ho asi právě mnoho proto, že ta jednání se očekávají nesmírně dlouhá. Zda to ve středu pan premiér znovu otevře, nebo ne, neumím odhadnout.
Zatím se, pokud vím, čeká, kdy dorazí dopis paní předsedkyně von der Leyenové, který by měl vyzvat jednotlivé vlády k tomu, aby nominovali své kandidáty na eurokomisaře. Ten dopis by měl také obsahovat strukturu toho budoucího portfolia, aby jednotlivé vlády už věděly, jaká portfolia jsou na stole, neboť se o tom stále jen spekuluje.
Není to úplně jasné. Ursula von der Leyenová něco naznačila ve svém projevu, ale čekáme i na to, jaká portfolia budou v nabídce nebo budou poptávána.
Znamená to, že Ursula von der Leyenová už do jednotlivých zemí posílá jen omezenou nabídku portfolií a na základě toho si pak země volí své kandidáty?
Ne, tak to není.
Teď se čeká na to, že Ursula von der Leyenová vypraví v nejbližších dnech dopis, v němž osloví jednotlivé vlády a řekne, že vládu oficiálně žádá, aby předkládala své nominace na komisaře s tím, že už předloží vlastní strukturu portfolií.
Budou tam všechna portfolia. Není to tak, že by pro někoho vybrala třeba rybolov a vyrovnávání ztrát. Je to tak, že ta portfolia jaksi pojmenuje, představí jejich strukturu, a vysílající země podle toho mohou lépe nominovat své zástupce.
Samozřejmě to neznamená, že se v tuto chvíli horečně nevyjednává, kdo s kým a že se nevyjednávají vzájemné podpory a tak dále.
Podle informací Deníku N z minulého týdne se vláda spíše přiklání k ministru průmyslu Jozefu Síkelovi (STAN). A protože tuto informaci zatím nikdo nepotvrdil nebo nekomentoval, tak se vás zeptám jinak: Je Jozef Síkela podle vás tím nejlepším kandidátem?
Já to takto nechci vůbec hodnotit, protože už teď se ukazuje, že předpokládaný požadavek Evropské komise je, aby každá země nominovala dva kandidáty, jednoho muže a jednu ženu.
Takže už teď se začíná ukazovat, že by nebylo dobré trvat si jenom na jednom jediném jménu. Navíc když se podíváte na dosavadní vývoj, mezi komisaři, kteří hodlají pokračovat ve svých pozicích, je přebytek mužů. Mezi dosud nominovanými, kteří ještě komisaři nebyli, je rovněž vysoký přebytek mužů.
Takže si myslím, že najednou ten genderový aspekt může dávat velkou naději naopak spíš ženě. A nemá smysl v tuto chvíli říkat, že trváme na tom, že tam bude jenom jedno jméno. To je můj postoj.
Na minulém jednání vlády žádné definitivní stanovisko nezaznělo. A myslím, že ta debata pokračuje, a je možné i to, že se o tom budeme bavit i ve středu, ale to nedokážu říct.
Související
-
Polední publicistika: Vize pro EU podle von der Leyenové. Zkušenosti s e-doklady. Pláže v Řecku
Jakou vizi představila Evropskému parlamentu Ursula von der Leyenová? Jaké zkušenosti mají české úřady s takzvanými e-doklady? Proč v Řecku neutichá boj proti podnikatelům?
-
Socioložka Tabery: Postoje Evropanů k EU se v čase mění. Česko ale nejvíc euroskeptické není
Nálady a postoje k EU v jednotlivých členských zemích prošly za posledních 20 let bouřlivým vývojem. Co vztah k Unii ovlivňuje nejvíce? Jakou roli hraje důvěra v instituce?
-
Kdo bude další český eurokomisař? ‚Síkela je velmi pravděpodobný, ale nemá to jisté,‘ shodují se novináři
Premiér oznámil, že českou nominaci na eurokomisaře nebo eurokomisařku představí v srpnu. „Vyčkávání nedává smysl, řada zemí si už řekla o strategické pozice,“ nechápe Fialovo rozhodnutí Šafaříková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.