Jan Vávra: Souboj strachů

12. prosinec 2021

Návrhy vlády v demisi na zavedení povinného očkování proti covidu, tak jak to udělalo sousední Rakousko, posunuly náš spor o očkování do ještě emocionálnější polohy. Václav Klaus, který se stal jedním z čelných ideologů odpůrců očkování, hovoří o nedostatečně testovaných vakcínách a pozoruje „faleš v očích halasných propagátorů očkování“.

Zároveň požaduje zavedení modré covidové knížky, podobné vojenské modré knížce z komunistických dob, která umožňovala vyhnout se povinné vojenské službě.

Čtěte také

Odpírači očkování jsou přesvědčeni, že hájí svobodu. Toto slovo také nejčastěji znělo na nedávné demonstraci proti očkování na Staroměstském náměstí. Podle rektora Metropolitní univerzity Michala Klímy očkování proti covidu představuje „nové světové náboženství 21. století“, které „vykazuje znaky nedemokratických režimů“. Evropou prý neobchází strašidlo komunismu, ale obluda covidismu.

Protesty proti očkování a restrikcím spojeným s pandemií můžeme pozorovat v nějaké míře všude v Evropě. Ovšem v západní Evropě se lidé zároveň nechávají daleko více očkovat. Proočkovanost populace v Evropě zřetelně klesá směrem na východ. Neočkovaní jsou v některých západních zemích, jako je například Rakousko nebo Německo, mnohem více omezováni ve svých právech a stávají se občany druhé kategorie. Zavést něco podobného u nás je těžko představitelné. Znamená to, že Češi daleko více lpějí na svobodě než lidé na Západě?

Strach z neznámého nebezpečí

Čtěte také

Ideologové naší pravice skutečně rádi tvrdí, že my, občané postkomunistických zemí, víme daleko lépe než lidé ve zpohodlněných západních společnostech, jak důležitá je svoboda. Tento argument se často používá v boji proti takzvanému diktátu Evropské unie.

Pošetilost této víry ve vlastní výjimečnost, která se občas objevuje v českých dějinách, je tentokrát víc než zjevná. Spíše než ve svobodu věří lidé v postkomunistických zemích mnohem méně svému státu a jeho institucím a mnohem více různým konspiračním teoriím. Také více myslí na sebe než na společný prospěch a jsou mnohem méně odpovědni vůči ostatním. Ke svobodě jistě patří i právo svobodně umřít na libovolnou chorobu. Jak je to ale s touto svobodou v situaci, kdy jeden nemocný z vlastní svobodné volby blokuje v nemocnici místo tomu, kdo byl zodpovědný?

Čtěte také

Daleko blíže pravdě bude skutečnost, že lidé na Západě věří vědě a uvažují racionálněji. U nás ovládá společnost v mnohem větší míře strach. Odpírači obviňují vládu, experty a média, že vyvolávají strach z covidu. Michal Klíma píše o „atmosféře strachu a o alarmistických médiích, která vyznávají kult smrti“.

Odpírači ovšem mají víc než z covidu strach z očkování, protože uvěřili teoriím o jejich škodlivosti, o tom, že jde jen o byznys, na kterém vydělávají cizí mocenská centra, a domnívají se, že je očkováním chce někdo připravit o jejich svobodu, nebo dokonce o život. Strach z nějakého neznámého nebezpečí – jak víme – stojí vždy u zrodu všech konspiračních teorií, ať již jde o spiknutí iluminátů, zednářů, nebo světového židovstva. Člověk, který má strach, je nejlépe manipulovatelný.

Čelit vášním vyvolaným strachem je obtížné, zvlášť pokud se na jeho šíření podílejí intelektuální celebrity, kterým řada lidí věří. Než se dostaneme do relativně rozumné a všeobecně akceptované formy společné reakce na pandemii, jakou vidíme v Rakousku nebo Německu, bude to opravdu ještě chvíli trvat.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

autor: Jan Vávra
Spustit audio