Ivan Štern: Několikero požehnání smlouvy s Mercosurem

Nicméně kvalifikované většiny členských států Unie dosaženo bylo, tudíž podpisu pod smlouvu už nic nebrání.

Požehnání pro průmysl

Vlády kverulujících zemí podlehly nátlaku svých zemědělských lobby, které se obávají, že smlouva přinese na evropský trh levné jihoamerické potraviny a ony tudíž ostrouhají. Cítí to jako nespravedlnost. Jihoameričtí sedláci nejsou tolik svázáni předpisy o užití umělých hnojiv a pesticidů.

Čtěte také

Karel Barták: EU schválila dohodu se sdružením Mercosur a ukázala tak svou emancipaci a sílu

To ovšem neznamená, že Evropská unie jim nehodlá vyjít vstříc tak, jak vyšla vstříc premiérce Meloniové. Ta si nejprve zavzdorovala, a kvalifikovaná většina tím byla ohrožena. Pod příslibem finanční kompenzace nakonec trucovat přestala a Itálie hlasovala také pro.

Podle Němců, kteří sice čelili vzdoru svých zemědělců, ale vzdor jako malicherný ustáli, je smlouva naopak požehnáním pro evropský průmysl.   

Zmenšení vlivu Číny a USA

Požehnáním je i pro oněch pět zemí Mercosuru: Argentinu, Brazílii, Paraguay, Uruguay a Bolívii. Čínský anebo americký imperiální vliv značně umenší. Obavy z toho amerického vzrostly po zásahu Američanů ve Venezuele.

Čtěte také

Ivan Štern: Pomoc Ukrajině a Mercosur

Ten čínský plíživě prosakuje cestou rádoby výhodných dlouhodobých úvěrů na financování hlavně infrastrukturních projektů, na jejichž splácení Číňané tolik netrvají, pokud výměnou dostanou pod kontrolu místní kritickou infrastrukturu, tudíž ve skutečnosti i samotnou zem.

Zacílením se tak nijak neliší od stávající americké administrativy, jsou stejně nebezpeční, jen se nechovají tak buransky.

Smlouva naopak umožní, aby si Jihoameričané na potřebné infrastrukturní investice vydělali na evropské trhu a přestali tak být závislí na čínských úvěrech, nabízených ne zrovna s čistými úmysly.

Snížení závislosti na USA

Evropa se zvolna vzpamatovává ze šoku, který jí zasazuje americká administrativa, dávajíc jednoznačně najevo, že jakékoli nadstandardní vztahy, běžné mezi zeměmi spřátelenými a vyznávajícími společné demokratické hodnoty, jsou minulostí, a že od nynějška platí zásada, kdo nabídne výhodnější byznys.

Ivan Štern|foto:Vendula Kosíková, Český rozhlas

Smlouva umožní, aby se Evropa vymanila z vyděračské Trumpovy celní politiky, snížila svoji závislost na Spojených státech a stala se skutečnou hospodářskou, po čase i vojenskou velmocí.

Vyjednávána byla celých dlouhých 26 let. Svým způsobem požehnáním je výskyt prezidenta Trumpa v Bílém domě. Nechtěně se zasloužil po letech přešlapování o spěch, jímž si Evropa razí cestu k jejímu podpisu.

Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost