Jan Vávra: Platí poučky o objektivitě a nestrannosti médií?

19. leden 2023

Většina komentátorů a politologů se shoduje, že takovou kampaň, jaká odstartovala před druhým kolem prezidentské volby, jsme ještě nezažili. Všechny zaskočila svojí agresivitou už tisková konference Andreje Babiše okamžitě po sečtení hlasů, kde přirovnal svého soka k Vladimiru Putinovi.

Pak se objevily billboardy, které se snaží naznačit, že by Petr Pavel zatáhl naši zemi do války. Strašení válkou je něco, co tu ještě nebylo.

Čtěte také

Tato nová situace vyvolává otázku, jak se k populistickým a nepravdivým tvrzením používaným v prezidentské kampani mají postavit média. Jak mají referovat o těch výrocích politiků, jejichž cílem je vyvolat negativní emoce, zejména strach?

Klasické poučky o objektivitě a nestrannosti tvrdí, že média mají předložit svým posluchačům, divákům nebo čtenářům argumenty obou stran a nechat na nich, aby si utvořili vlastní názor. Lze ale v době komunikačního nadbytku předkládat zprávy bez kontextu, tedy bez vysvětlení, jakého názoru jsou součástí?

Marketing předběhl média

Neměli bychom zapomínat, že klasické poučky vznikly v době, kdy – jak upozorňuje filosof Václav Bělohradský – nejdůležitější funkcí veřejného prostoru bylo učinit veřejnost soudnou, tedy umožnit jí si vytvořit „prostý a slušný úsudek, který se zakládá na obecných lidských vlastnostech“, jak říkal Ferdinand Peroutka. Dnes je ale smyslem veřejné debaty mobilizace veřejnosti.

Čtěte také

Ve volbách bojují kandidáti o pozornost publika, a tak je racionální argumentace nahrazena co nejagresivnější rétorikou. A fakta vytržená z kontextu názoru, kterému mají dodat váhu, lze použít k legitimizaci jakéhokoli jednání a k vyvolání jakékoli nálady ve společnosti. Jak poznamenal zakladatel italského populistického hnutí Pěti hvězd Beppe Grillo: „Kdysi byly ideologie, dnes jsou fakta. Nejdříve si uděláme fakta, pak pro ně vynalezneme ideologie, abychom je ospravedlnili.“

S úmyslným používáním lží se potýkala i americká média před první volbou Donalda Trumpa, kdy zjistila, že tuto kampaň nelze pokrývat tak jako normální prezidentskou kampaň. Postupně začala Trumpovy výroky zpochybňovat a někdy ho rovnou označovala za lháře.

Čtěte také

Nakonec byla liberální média posedlá kritikou Trumpa, veřejné mínění to ale jen polarizovalo. Trumpovi nakonec neublížilo ani prokazatelně lživé tvrzení o zfalšovaných volbách. Polarizace vede totiž k rozdělení společnosti na my a oni. Potom jsou fakta to, co říkáme my, a lži – neboli fake news – to, co říkají naši nepřátelé.

Posedlost Babišem by tedy byla stejně neproduktivní, jako byla posedlost Trumpem. Jednoduchá odpověď na to, jak o populistech referovat, ale neexistuje. Tak, jako jsou zločinci často o krok před policií, tak tentokrát marketing předběhl média a diktuje nejen agendu, ale i způsob, jakým na politiku nahlížíme. Svoji odpověď budou muset média teprve najít.

Jan Vávra

V zájmu objektivity a nestrannosti ale nemohou jednoduše postavit dezinformace vedle ověřených zpráv ve stylu známého příměru „pět minut Hitler, pět minut Židi“. Bez nějakého komentáře se ani seriózní média ve svém zpravodajství neobejdou. Neměla by samozřejmě doporučovat, koho volit, ale naopak důsledně uvádět politiky prezentovaná fakta do kontextu názoru nebo ideologie, které mají podporovat. Jen tak umožní posluchačům, divákům a čtenářům si udělat „prostý a slušný úsudek“.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

autor: Jan Vávra
Spustit audio

Čekání na prezidenta

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.