Průzkumy ovlivňují chování voličů a odvádí pozornost od jiných témat, která jsou ve volbě důležitá, kritizuje Marek Hilšer

Tabery připomíná, že ne všechny voliče průzkumy ovlivňují. U těch, kteří jsou přesvědčení měsíce dopředu, nemůže žádná informace včetně průzkumu jejich volbu změnit.

Čtěte také

Pavel Fischer: Řada voličů mě nevolila z obavy, že by vyhrál Andrej Babiš. Jako neúspěch to nevnímám

„Další voliči si mezi kandidáty vybírají, a to podle toho, co konkrétní kandidát říká, jak jim je sympatický a tak dále. Průzkumy v tom hrají nějakou roli. A zároveň je to relevantní informace pro kandidáty, voliče a patří to do demokratického procesu,“ vysvětluje socioložka ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR a vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění.

Hilšer připouští, že vliv volebních průzkumů nedokáže změřit. Připomíná, že se na něj kvůli tomu ale často obraceli voliči.

„Řada lidí mi psala, že je strašně štve, že se pořád někde zveřejňují nějaké průzkumy, že média skoro každý druhý den, říkám to trochu s nadsázkou, přichází s tím, kdo má či nemá šanci zvítězit. Pro některé lidi to může být naopak přínos, každopádně to ale může mít negativní dopady. Někdy se média, a to je otázka, kterou je třeba otevřít, až příliš zabývají průzkumy a nezabývají se podstatou. Průzkumy odvádí pozornost od jiných témat, která jsou ve volbě důležitá,“ naznačuje senátor.

Není úplně správné půl roku dopředu použít průzkum a říkat tento nebo jiný kandidát zvítězí a tento nezvítězí.
Marek Hilšer

„Ukazuje se, že se z voleb stávají koňské dostihy. Že se všechno, i zpravodajství, točí jenom kolem průzkumů a nevěnuje se pozornost jiným tématům, které s průzkumy nesouvisí. Třeba hlubší analýze kandidátů,“ dodává.

Marek Hilšer|foto:Karolína Němcová, Český rozhlas

Tabery zdůrazňuje, že než o samotné průzkumy jde spíš o to, jak se s nimi zachází. Průzkumníci podle ní nemají žádnou šanci ovlivnit, jak a kdo s jejich informacemi pracuje.

„My podáváme nějakou relevantní informaci, člověk ji může vnímat, nevnímat, negovat, nevěřit ji, takže každý s tím pracuje nějak. Průzkumníci se snaží tu informaci podat co nejtransparentněji, tedy říci, jak to děláme, proč to děláme, kdy jsme to dělali. A druhá věc je pak zobrazování v médiích,“ vysvětluje socioložka.

Půl roku před volbami měříme aktuální situaci, není to predikce.
Paulína Tabery

„My podáváme dostatečné informace jak o intervalu spolehlivosti, tedy statistické chybě, tak o možných nerozhodnutých voličích,“ dodává.

Paulína Tabery|foto:Karolína Němcová, Český rozhlas

Hilšer vysvětluje, že průzkum jako takový nezpochybňuje. Jde podle něj právě o to, jak se s průzkumy zachází, jak to ovlivňuje třeba chování médií, jak novináři průzkumy interpretují.

„Protože není úplně správné půl roku dopředu použít průzkum a říkat tento nebo jiný kandidát, jiná politická strana zvítězí a tento nezvítězí a podobně. A přitom třeba neříct, že ještě 50 nebo 70 procent lidí není rozhodnuto. To je problém,“ říká senátor.

Není to predikce

Tabery vysvětluje, že průzkumy před prezidentskými volbami jsou měsíce dopředu realizovány buď velmi dlouhým seznamem, nebo otevřenou otázkou.

Čtěte také

Ondřej Konrád: Otazníky nad hloučkem outsiderů

„Protože my dlouho neznáme, kdo je reálně kandidátem. Dozvídáme se to na poslední chvíli. Nějaký list můžeme udělat někdy ke konci listopadu. Do té doby se prostě ptáme člověka otevřenou otázkou, koho by zvažoval.“

„Teprve až když lidé znají kandidáty, se de facto celá otázka zreálňuje. Kandidát, který je známý, má výhodu, protože má vysoká procenta. Zároveň ale vidíme, že i neznámí kandidáti najednou můžou začít růst, protože vyvíjejí nějakou aktivitou, chodí třeba do médií. Rozhodně bych chtěla zdůraznit, že půl roku před volbami měříme aktuální situaci, není to predikce,“ popisuje.

Čtěte také

Zákaz zveřejňování předvolebních průzkumů je správný. Mají totiž na rozhodování voličů jistý vliv, myslí si komentátor Nováček

Podle Hilšera se půl roku před volbami už dá vytvářet pocit v tom, kdo může zvítězit.

„Myslím, že tyto volby byly hodně ovlivněné tím, že musíme porazit jednoho konkrétního kandidáta. Bylo to ve společnosti hodně cítit. A pak samozřejmě tím, že se nějak průzkumy interpretují a používají v médiích, mohou kolem toho vznikat nejrůznější spekulace a možná i nemístné tlaky. Byla tady řada interpretací volebních průzkumů, že když se spojí dva anebo tři, tak ty další by měli odstoupit,“ poukazuje.

„To je něco, s čím se musí vypořádat kandidáti a voliči sami,“ reaguje Tabery.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Lukáš Matoška.