Jan Vávra: Jsme připraveni na nepohodlí?

27. únor 2022

Zatím je západní svět, a my s ním, zděšen iracionalitou – tedy iracionalitou z našeho pohledu – Putinova postupu. Napadení Ukrajiny Ruskem změnilo náš svět – to museli uznat i dřívější přátelé Ruska, například Václav Klaus.

Jsme konfrontováni se skutečnou válkou v naší blízkosti, a to většina z nás nikdy nezažila. Podle americké novinářky Anne Appplebaum „nejde o útok na Ukrajinu, ale na poválečný řád, na dohodu, že alespoň v Evropě se hranice neupravují silou. Nyní vidíme, že Putinovy ambice limity nemají. Mohou se rozšířit do Polska, pobaltských států, nebo dokonce do Německa“.

Čtěte také

A dodejme, že se mohou rozšířit i k nám. Putinův šílený projev, který byl ovšem velice pečlivě připravený, ukazuje, že vládce Ruska nahlíží svět optikou Sovětského svazu a v jeho pojetí pravdy a spravedlnosti má Rusko nárok na svá takzvaně historická území. Už samotný fakt, že Putin pokládá nezávislou demokratickou Ukrajinu za nebezpečí, které nemůže tolerovat, mluví za vše. To by nás mělo znepokojovat.

Závislost na Rusku

Ale i kdyby Putin nechtěl z Ukrajiny postupovat dále, například do pobaltských republik, náš svět už nebude takový jako dřív. Je samozřejmě chybou naší, i celého západního společenství, že jsme Putinovy úmysly neodhadli a věřili, že obchodní vztahy zabrání vojenskému řešení. I pro nás bylo pohodlné a výnosné obchodovat s Ruskem, takže jsem na něm v určitých oblastech závislí.

Čtěte také

Například v dovozu plynu je Česká republika závislá na Rusku více než většina ostatních zemí EU. Nejen Němci, ale i my jsme chtěli především vydělat, a tak jsme neřešili problémy s ruským organizovaným zločinem, rozvědkou, kyberútoky a propagandou. Nyní budeme muset za tento omyl zaplatit. Máme dost odhodlání snášet nepohodlí, které nás čeká?

Ještě nedávno jsme žili v přesvědčení, že největším možným problémem, který nás může potkat, je omezení provozní doby restaurací a povinné nošení roušek. Nyní je jasné, že i nám hrozí nebezpečí a že se minimálně budeme muset uskromnit. Co ale nastane, až opadne prvotní šok, chvályhodná vlna solidarity s Ukrajinou a my si uvědomíme naši pozici?

Nepohodlí jako výhra

Politici nás pořád uklidňují, že žádné nebezpečí ani nějaká omezení nehrozí. Neměli bychom se ale začít připravovat na to, že změna, kterou ruský vpád na Ukrajinu přinesl, je zásadní a že i my – pokud si budeme chtít zachovat svobodu a samostatnost – budeme muset přinést určité oběti?

Přitom pokud se budeme muset jenom uskromnit, bude to – v porovnáním s tím, co teď zakoušejí Ukrajinci – ještě velká výhra. Jsme na nepohodlí připraveni? Naši dřívější přátelé Ruska se teď tváří zděšeně. Ovšem až se otřesou z překvapení, mohou začít tvrdit, že naše strádání je zbytečné, že by bylo lepší se s Putinem dohodnout a v něčem ustoupit, třeba výměnou za levný plyn. Pak by s naší svobodou a samostatností mohl být konec.

Jan Vávra

Bohužel dosud žádný náš politik neřekl lidem otevřeně, v čem se náš svět 24. února změnil a s čím nyní musíme počítat. Říkat nepříjemné věci se pochopitelně nikomu nechce, ale skutečný státník musí najít odvahu říct lidem pravdu. Možná nemusí rovnou slibovat krev, dřinu, pot a slzy, abychom vzpomněli slavný projev Winstona Churchilla. Stačí, když veřejnost upozorní, že pokud si chceme udržet svobodu a samostatnost, budeme se muset vzdát části svého pohodlí. V tuto chvíli by to lidé jistě přijali, za pár týdnů již možná budou ochotni naslouchat tomu, že Putin není tak zlý a že jen nechápeme ruské obavy.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

autor: Jan Vávra
Spustit audio

Související