Jan Vávra: Jsme připraveni na nepohodlí?
Zatím je západní svět, a my s ním, zděšen iracionalitou – tedy iracionalitou z našeho pohledu – Putinova postupu. Napadení Ukrajiny Ruskem změnilo náš svět – to museli uznat i dřívější přátelé Ruska, například Václav Klaus.
Jsme konfrontováni se skutečnou válkou v naší blízkosti, a to většina z nás nikdy nezažila. Podle americké novinářky Anne Appplebaum „nejde o útok na Ukrajinu, ale na poválečný řád, na dohodu, že alespoň v Evropě se hranice neupravují silou. Nyní vidíme, že Putinovy ambice limity nemají. Mohou se rozšířit do Polska, pobaltských států, nebo dokonce do Německa“.
Čtěte také
A dodejme, že se mohou rozšířit i k nám. Putinův šílený projev, který byl ovšem velice pečlivě připravený, ukazuje, že vládce Ruska nahlíží svět optikou Sovětského svazu a v jeho pojetí pravdy a spravedlnosti má Rusko nárok na svá takzvaně historická území. Už samotný fakt, že Putin pokládá nezávislou demokratickou Ukrajinu za nebezpečí, které nemůže tolerovat, mluví za vše. To by nás mělo znepokojovat.
Závislost na Rusku
Ale i kdyby Putin nechtěl z Ukrajiny postupovat dále, například do pobaltských republik, náš svět už nebude takový jako dřív. Je samozřejmě chybou naší, i celého západního společenství, že jsme Putinovy úmysly neodhadli a věřili, že obchodní vztahy zabrání vojenskému řešení. I pro nás bylo pohodlné a výnosné obchodovat s Ruskem, takže jsem na něm v určitých oblastech závislí.
Čtěte také
Například v dovozu plynu je Česká republika závislá na Rusku více než většina ostatních zemí EU. Nejen Němci, ale i my jsme chtěli především vydělat, a tak jsme neřešili problémy s ruským organizovaným zločinem, rozvědkou, kyberútoky a propagandou. Nyní budeme muset za tento omyl zaplatit. Máme dost odhodlání snášet nepohodlí, které nás čeká?
Ještě nedávno jsme žili v přesvědčení, že největším možným problémem, který nás může potkat, je omezení provozní doby restaurací a povinné nošení roušek. Nyní je jasné, že i nám hrozí nebezpečí a že se minimálně budeme muset uskromnit. Co ale nastane, až opadne prvotní šok, chvályhodná vlna solidarity s Ukrajinou a my si uvědomíme naši pozici?
Nepohodlí jako výhra
Politici nás pořád uklidňují, že žádné nebezpečí ani nějaká omezení nehrozí. Neměli bychom se ale začít připravovat na to, že změna, kterou ruský vpád na Ukrajinu přinesl, je zásadní a že i my – pokud si budeme chtít zachovat svobodu a samostatnost – budeme muset přinést určité oběti?
Přitom pokud se budeme muset jenom uskromnit, bude to – v porovnáním s tím, co teď zakoušejí Ukrajinci – ještě velká výhra. Jsme na nepohodlí připraveni? Naši dřívější přátelé Ruska se teď tváří zděšeně. Ovšem až se otřesou z překvapení, mohou začít tvrdit, že naše strádání je zbytečné, že by bylo lepší se s Putinem dohodnout a v něčem ustoupit, třeba výměnou za levný plyn. Pak by s naší svobodou a samostatností mohl být konec.
Bohužel dosud žádný náš politik neřekl lidem otevřeně, v čem se náš svět 24. února změnil a s čím nyní musíme počítat. Říkat nepříjemné věci se pochopitelně nikomu nechce, ale skutečný státník musí najít odvahu říct lidem pravdu. Možná nemusí rovnou slibovat krev, dřinu, pot a slzy, abychom vzpomněli slavný projev Winstona Churchilla. Stačí, když veřejnost upozorní, že pokud si chceme udržet svobodu a samostatnost, budeme se muset vzdát části svého pohodlí. V tuto chvíli by to lidé jistě přijali, za pár týdnů již možná budou ochotni naslouchat tomu, že Putin není tak zlý a že jen nechápeme ruské obavy.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Související
-
Jan Fingerland: Konec legrace v Evropě
Teze, že dějiny skončily, byla i u nás po roce 1989 populární. Americký politolog Francis Fukuyama to sice myslel jinak, ale ta představa byla neodolatelná.
-
Tomáš Klvaňa: Reakce americké politiky na válku není jednotná
V USA je ruský útok na Ukrajinu politickým tématem číslo jedna. Věnují se mu všechna seriózní média a počínání vlády prezidenta Joea Bidena se zkoumá ze všech úhlů.
-
Jan Fingerland: Začíná nová studená válka? Trochu ano, ale spíš ne
Mluví se o možném začátku třetí světové války, nebo druhé studené války. Dějiny se ovšem neopakují. Používat staré pojmy může ledasco zatemnit. Ale snad i trochu osvětlit.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.