Jan Vávra: Jak ředit národ?
Iniciativa, která v poslední době pravidelně svolává demonstrace proti vládě a vznáší požadavky na předčasné volby nebo jednání s Ruskem kvůli dodávkám plynu, si říká „Česká republika na 1. místě“. Tím se hlásí k jiným nacionálně-populistickým hnutím, jaká reprezentuje třeba Donald Trump, brexitáři nebo na druhé straně Vladimir Putin.
Demonstraci, která se sešla během státního svátku 28. října, označil dokonce její organizátor Ladislav Vrabel za „nové národní obrození“. Na demonstracích, ale i v různých výzvách a videích se vytrvale opakuje požadavek na „ukončení plánovaného ředění národa“ ukrajinskými uprchlíky.
Čtěte také
Obavy z „ředění národa“, spojené navíc s představou nového národního obrození, vznášejí otázku, jak vlastní národ vůbec chápeme. Současná obliba a samozřejmost požadavku na „ukončení ředění“ ukazuje, že minimálně část populace pokládá příslušnost k národu za něco přirozeně daného, co je založeno na pokrevním základě, podobně jako příslušností k nějakému kmeni.
Ve svém nadšení z národního vzepětí zapomínáme, že toto pokrevní pojetí národa vyznávali již dříve nacisté v čele s Adolfem Hitlerem. Doufám, že je zbytečné připomínat, jaké hrůzy dokázaly v průběhu 20. století předvést národy postavené na etnickém principu. Příslušníkem národa založeném na společné krvi se skutečně nemůže stát nikdo, kdo se jako Čech nebo Němec nenarodil.
Český národ znovu vymyslet?
Oproti tomu příslušníkem národa, který je konstituován na základě humanistických nebo občanských hodnot – jako je třeba americký nebo francouzský národ –, se může stát i takzvaný přivandrovalec.
Čtěte také
Není to tak dávno, co vědci zkoumali DNA českého národa. Ačkoli se český národ konstituoval především na základě českého jazyka a hlásí se ke slovanským kořenům, slovanské prapředky mělo jen 33 procent Čechů, přičemž přibližně stejně početnou skupinu tvoří muži s geny germánskými a keltskými. Zbytek naší populace má původ ve Skandinávii, Středomoří, ale také třeba v Mezopotámii. To potvrzuje teorii, že moderní národy – jako je ten náš – nevznikly přirozeně samy od sebe, ale byly vymyšleny svými buditeli. Otázkou ale je, na základě jaké ideje.
Charakter současného nacionalismu protivládních demonstrantů nelze bagatelizovat poukazováním na skupiny extremistů, proruské weby, záplavu dezinformací a strach lidí z války a nedostatku ruského plynu. Měli bychom si přiznat, že národní emoce těch, kteří volají po „ukončení ředění“, vycházejí ze standardní výuky českých dějin v našich školách a z pojetí národa, které je zafixováno v našem povědomí. Je pochopitelné, že jako nesamozřejmý národ toužíme vychutnat si naši samostatnou existenci a vyprávět si především příběhy o našich hrdinských činech.
Měli bychom si ale položit otázku, zda idea národa, tak jak ji vymysleli naši národní buditelé v 19. století, nepotřebuje už dnes nějaký restart. Je opravdu škoda, že jsme dosud nevyslyšeli výzvu historika Dušana Třeštíka o tom, že úkolem soudobých intelektuálů je český národ „znovu vymyslet, tentokrát jako skutečně demokratický, pokud možno bez pověr a iluzí“.
Takto naši nacionalisté jen potvrzují teorii Ernesta Gellnera o tom, že „je to nacionalismus, který plodí národy, a nikoli obráceně“.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
