Jan Vávra: Hnutí ANO na cestě do lepší společnosti
Po komunálních volbách se sice skoro každý prohlašoval za vítěze, komentáře ale hodnotily výsledky hnutí ANO spíše jako prohru, nebo alespoň – řečeno slovníkem Václava Klause – jako nevýhru. Komentátoři argumentovali tím, že ANO má nulový koaliční potenciál, takže se vlády nad jednotlivými městy budou tvořit bez něj. V tuto chvíli, kdy se jednání o koalicích blíží ke konci, jsou tyto prognózy postaveny na hlavu. Oproti všem předpovědím se schyluje k velkému triumfu ANO.
Díky překvapivě úspěšným povolebním vyjednáváním většinou se stranami vládní koalice bude mít ANO svého primátora ve více než polovině statutárních měst. Volební zisk proměnili politici Babišova hnutí ve vítězství v Ostravě, Olomouci, Zlíně, Havířově, Opavě, Karlových Varech, Chomutově, Děčíně, Prostějově, Přerově, Plzni a Teplicích. V dalších městech sice nezískali primátorské posty, ale zasednou v radách. ANO bude celkově součástí koalic v sedmnácti z jednadvaceti statutárních měst.
Čtěte také
Koalice bez ANO vznikly jen v Českých Budějovicích, v Hradci Králové, v Jablonci nad Nisou a v Třinci. A to se ještě jedná v Praze, Brně a v několika málo dalších městech, kde mohou zasednout zástupci ANO v městských radách. Povolební nadšení příznivců vládní koalice tak dostává hořkou příchuť.
Konec ostrakizace znamená pro Andreje Babiše očistu, jakkoli se proti němu bude Petr Fiala dále vymezovat. Spolupráce vládních stran s hnutím, které ještě nedávno označovaly za nebezpečí pro demokracii a prozápadní směřování země, nemůže nemít vliv na celostátní politiku. Nemalá část veřejnosti může nabýt dojmu, že hnutí ANO již není populistickým projektem jednoho miliardáře, jehož cílem bylo hájit ekonomické zájmy Agrofertu, ale standardním politickým subjektem. Pokud jsou politici ANO přijatelní pro tolik demokratických stran, proč by nebyli přijatelní i pro normální lidi.
Žádné vize a návrhy
Vládní strany si tak zadělávají na značné problémy do budoucna. Jiní voliči si naopak řeknou, že výsledky koaličních jednání svědčí o tom, že je vlastně jedno, jakou stranu volí. Politici si to stejně udělají po svém. A příště již volit nepůjdou. Výsledek bude pro vládní strany podobný.
Čtěte také
Tento trend, kdy se každý dohodne s každým, potvrzuje ideovou vyprázdněnost demokratických stran, ať již se hlásí k pravici, levici, či středu. Programy těchto stran se příliš neliší, protože všichni navrhují podobná řešení současných problémů. Žádné vize a návrhy, jak zajistit světlou budoucnost, demokratické politické strany nenabízejí.
I proto si odehrávají politici programové rozdíly v různých kulturních válkách, jako je dnes například otázka manželství homosexuálů. Je jistě chvályhodné, pokud se politici dokážou dohodnout a vše se řeší kompromisem, ale nesmíme zapomínat, že demokracie je založena na formalizovaném střetu protichůdných názorů a střídání vlády a opozice.
Pokud dnes deklarují jasná a jednoznačná stanoviska pouze extremisté, stávají se tak jedinou skutečnou opozicí. I to je jeden z důvodů, proč liberální demokracie ztrácí na věrohodnosti a je často pokládána za neschopnou řešit problémy, které se kolem nás vynořují.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
