Jan Vávra: Demokracie potřebuje naši ochranu
Milan Kundera ve své slavné eseji Unesený Západ, publikované v 80. letech minulého století ve Francii, tvrdil, že střední Evropa je v jádru západní Evropa, která byla na východ „unesena“. Země střední Evropy leží podle Kundery zeměpisně uprostřed, ale kulturně patří na Západ, protože jsou stejně tak dědičkami renesance a osvícenství.
Tento názor přijala po pádu komunismu s nadšením většina naší veřejnosti. Příslušnost k Západu se stala základem nově budované národní identity, byť většina populace si od západního stylu slibovala především bohatství.
Čtěte také
Jak se části národa začala zmocňovat deziluze z kapitalismu, dostávalo toto obecně sdílené přesvědčení trhliny, které pak ještě posílil nástup populistů a nacionálních nálad. Postkomunistické země střední Evropy se začaly čím dál více vymezovat proti Západu a staly se z nich potížisté.
Autoritářští středoevropští politici se zároveň pod národním praporem boje proti Bruselu snažili ovládnout média, zlikvidovat neziskový sektor, podřídit si justici a změnit volební systém.
Nejvýraznější je tento vývoj v Maďarsku, i když i my jsme si prošli podobným obdobím, ze kterého jsme se vymanili jen těsně a do určité míry náhodou. Je ale otázkou, zda do národoveckého populismu po příštích volbách zase nespadneme.
Čtěte také
Skutečnou krizi liberální demokracie prožívá v poslední době Slovensko. Naši vrcholní politici zaslouží pochvalu za to, že dali v rámci možností novému režimu na Slovensku najevo určitý nesouhlas.
Bylo to ale do jisté míry způsobeno postojem Slováků k válce na Ukrajině. Demokratický systém ovšem nejvíce ohrožuje snaha Ficovy vlády dostat pod kontrolu justici a podřídit si média. A zde se – až na drobné výjimky – nemůžeme vykázat pozitivní aktivitou, naopak český majitel nejsledovanější a dosud nezávislé televize Markíza dokonce pomáhá slovenské vládě zpacifikovat její redaktory.
Obrana demokracie
Liberální demokracie je souborem pravidel, která zajištují určitý rámec fungování společnosti. Je ovšem postavena na předpokladech, které sama nedokáže zajistit. Je to třeba všeobecná víra v určité hodnoty, včetně morálky.
Čtěte také
Před pár dny připomenul Petr Pithart na serveru Hlídací pes slova soudce německého Ústavního soudu Ernesta-Wolfganga Böckenförde, že „svobodný sekularizovaný stát žije z předpokladů, které sám nemůže garantovat. To je velké riziko, které demokracie podstupuje kvůli svobodě.“
Demokracie předpokládá, že si lidé zvolí ty nejlepší politiky, což, jak víme, neplatí. Pokud se zvolení politici snaží následně systém zlikvidovat a demokracie vyčerpá všechny své právní a ústavní prostředky k sebeobraně, nemá demokratický stát ke své obraně nic jiného než angažovaného občana, který se v případě nutnosti vzepře, upozorňuje Petr Pithart.
Náš postoj k demontáži demokracie v národě, se kterým jsme přes 70 let sdíleli společný osud, do značné míry předurčí naši ochotu se v případě nutnosti vzepřít na obranu naší demokracie.
Jak jsme již mnohokrát mohli zjistit, nikdo – a ve střední Evropě obzvlášť – není ostrov sám pro sebe. Pokud se demokracie na Slovensku zhroutí, o to snazší to budou mít čeští autoritáři a populisté. Máme-li být skutečně dědicové osvícenství, jak věřil Kundera, měli bychom na obranu slovenské demokracie vystoupit důrazněji.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Související
-
Jan Vávra: Jak naši politici pomáhají krajní pravici
Desetiletí se evropské pravicové i levicové politické strany snažily udržet extrémisty – tedy zejména krajní pravici – co nejdál od moci. Tato strategie zdá se končí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka