Jan Vávra: Demokracie, nebo jistoty?

31. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Terénní sociální pracovník Adam Fialík (uprostřed) a manželé Gabčovi

Naše nedávné volby byly většinou interpretovány jako souboj demokratických stran s populistickým oligarchou. Díky tomu, že více než milion hlasů propadl, většinu zastoupení v Poslanecké sněmovně získaly dvě koalice, které šly do voleb s cílem ukončit takzvanou agrofertizaci republiky a nastolit demokratická pravidla. Jejich vítězství bylo zejména v zahraničí často považováno za počátek konce populismu ve východní Evropě.

Čtěte také

Nadšení, které poté zavládlo v demokratickém táboře, poněkud ignorovalo nepříjemnou skutečnost, že hlasy odevzdané pro Andreje Babiše a hlasy pro komunisty, sociální demokraty a Přísahu, které propadly, ve svém součtu dost výrazně převyšují počet hlasů odevzdaných stranám, jejichž cílem byla záchrana demokracie. Výsledky voleb tedy ukazují, že více bylo voličů, pro které je stav jejich peněženky důležitější než pravidla demokracie a kteří svému vladaři odpustí nějaký ten konflikt zájmů, pokud jim zajistí aspoň minimální standard.

Ideová výbava stran, které zvítězily ve volbách, ovšem nemá pro tyto skupiny přílišné pochopení. Vládní většinu totiž tvoří většinou strany vyznávající konzervativní pojetí kapitalismu, jak se u nás ustavilo v duchu ideologií 19. století. Levice z Poslanecké sněmovny zcela vypadla a liberálové jsou marginalizováni.

Nelehké úkoly

Přitom budoucí vládu čekají nelehké úkoly, které nejsou dány jen zadlužeností státu po covidovém lockdownu nebo vysokými mandatorními výdaji nastavenými Babišovou vládou. Ministři budou muset reagovat na světovou ekonomickou situaci, která přináší vážné problémy některým odvětvím průmyslu, inflaci a všeobecné zdražování, včetně mimořádného růstu cen energií.

Čtěte také

K tomu zde přetrvávají nedořešené otázky, jako je například pro většinu populace stále nedostupnější bydlení. A pak jsou zde globální problémy, ze kterých je nejnaléhavější nutnost reagovat na klimatické změny a pokusit se je alespoň mírnit.

Česká konzervativní pravice přílišnou sociální citlivostí nikdy netrpěla, a to se nezměnilo ani dnes. Ukazuje to třeba její přístup k exekucím a řešení předluženosti nejchudších obyvatel. Podobně naše pravice projevuje značnou skepsi k představě, že je to právě lidská činnost, která stojí za současnými klimatickými změnami.

Cesta po spirále

Jak se tedy vláda našich ideologů kapitalismu vypořádá s požadavky, které se dají klasickými konzervativními poučkami jen těžko vyřešit? Pokud by budoucí kabinet chtěl být třeba další variantou vlády „rozpočtové odpovědnosti“, může být důsledkem jeho politiky zhoršení ekonomické situace právě té části populace, která dává sociálním jistotám přednost před svobodou a demokracií.

Z jejich frustrace by ovšem netěžili ani komunisté, z jejichž návratu mají naši pravičáci takový strach, ani sociální demokraté, a asi už ani Andrej Babiš. Tuto část populace by nejspíše začali obhospodařovat ještě radikálnější nacionální populisté.

Jan Vávra

Tím bychom se ovšem ocitli zase tam, kde jsme byli před volbami, lépe řečeno bychom na tom byli ještě hůře. Můžeme si tedy jen přát, aby si konzervativně pravicová vláda uvědomila, že v naší populaci mají nad vyznavači demokracie převahu zastánci sociálních jistot, a zvolila spíše pragmatický přístup před tím ideologickým.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

autor: Jan Vávra
Spustit audio

Související