Karel Hvížďala: Komu chybí levice

25. říjen 2021

Ohrožuje politickou stabilitu naší republiky absence levice v parlamentu? To je otázka, která zaznívá po volbách často a má samozřejmě na první pohled opodstatnění: Hlasy něco přes 800 tisíc lidí nebyly vyslyšeny. Přesnější odpověď ale najdeme, změníme-li perspektivu pohledu.

Podíváme-li se na současnou situaci nejen u nás, ale i ve Velké Británii a Německu, kde rovněž nedávno proběhly volby, vidíme, že i v těchto zemích si voliči vyžádali zásadní změny. Může za to všude souhra tří krizí: migrační, covidové a hospodářské, které vyvolaly velkou dynamiku sociálních poměrů.

Čtěte také

A na tyto radikální změny je možné, jak vidíme, reagovat dvojím způsobem. Buď nostalgickým návratem do slavné minulosti, jako se o to pokouší Velká Británie, která na to zatím doplácí. Anebo přiznáním si, že moderní společnost představuje již od 19. století kontinuální krizi.

Německo konstatovalo, že krize je v rychlejší fázi, že největší problém současnosti představují klimatické změny, které se tam staly hlavním volebním tématem, protože právě z nich vyplývají všechny ostatní problémy zdravotní, přerozdělovací i kulturní. Nahlas si přiznali, že společenské struktury nikdy nejsou pevné a že v čase se stále mění a že se v nejbližší době nebudou blížit vytouženému cíli, ale musí se odrazit ode dna.

Autokracie jako modifikace vlády jedné strany

Profesor Andreas Reckwitz z Humboldtovy univerzity to pojmenoval takto: Nacházíme se v bolestivém kulturním boji nikoliv mezi levicí a pravicí, ale mezi těmi, kteří na modernizaci vydělávají, a těmi, kteří kvůli ní prohrávají.

Na Západě jde v důsledku o souboj dvou středních tříd, které tam tvoří většinu: Ta nová na změnách vydělává a ta stará prodělává. V Británii vyhrála ve volbách stará střední třída, v Německu nová.

Čtěte také

Česká republika, viděno touto perspektivou, je v úplně jiném postavení: Stará střední třída tu od roku 1948 neexistovala a za posledních 30 let se nepodařilo vytvořit novou silnou střední třídu.

A díky čtyřicetiletému ustrnutí v době budování takzvaného socialismu jsme se odnaučili překonávat krize a vnímat klimatickou změnu jako hlavní ohrožení i dynamiku rozvoje.

Toho v celé střední Evropě využívají noví autokraté, kteří slibují, že vše za občany vyřeší. Spoléhají na to, že občané si zvykli delegovat odpovědnost za sebe na stát. U nás, kde kvůli tomu došlo k privatizaci státu spojením politické, hospodářské a mediální moci v rukou premiéra, si toto jasná většina občanů uvědomila. Došlo jí, že na změně chce vydělat pouze on a že my máme být těmi, kteří prohrávají.

Karel Hvížďala

Většina pochopila, že autokratický režim je jen jinou modifikací vlády jedné strany. Proto koalice koalic zvítězila a je evidentní, že není ani pravá, ani levá. Jejím tmelem je touha po změně, která by nás měla vrátit mezi státy, které si uvědomují potřebu radikálních změn, což představuje i akceptovat požadavky levicových voličů.

Proto absence levice ohrozila jen premiéra, kterého levice podporovala.

Autor je publicista

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.