Jan Vávra: ČR opět proti proudu
Obrázky psího spřežení, které - podobně jako Ježíš - kráčí po hladině, přivedly pozornost světové veřejnosti k nečekaně rychlému tání ledu v Grónsku.
K tomu jiní vědci oznámili, že také himalájské ledovce tají dvakrát tak rychleji než dříve. I toto jsou důvody, proč měl čtvrteční summit EU odsouhlasit plán snížit do roku 2050 v Evropě emise oxidu uhličitého téměř k nule a ty vzniklé vyvážit projekty, které mohou oxid uhličitý vstřebat.
88 % Čechů bere změnu klimatu jako problém. Pročtěte si, jak se mění přístup k životnímu prostředí
Jak Češi vnímají změny klimatu? Kolik peněz Česko investuje do ochrany životního prostředí? Jak se v republice hospodaří s vodou? Tím vším se zabývá nová publikace organizace CENIA – české informační agentury životního prostředí, která je zdarma k dispozici na internetu. Dokument ukazuje, ve kterých oblastech se prostředí v Česku mezi lety 1993 a 2017 zlepšilo, kde vývoj stagnuje a kde se situace horší.
Debata o tomto plánu zdržela celý summit a výsledem je polovičatý závěr, že klimatické neutrality musí být k roku 2050 dosaženo „podle velké většiny členských zemí“.
Není bohužel již překvapením, že proti většinovému mínění se kromě Polska postavila i ČR, která se tak nezařazuje nejen mezi věčné potížisty, ale teď i mezi osamělé běžce proti proudu času. Podle nedávné zprávy EK ČR nedělá dost pro ochranu životního prostředí a především nezvyšuje podíl obnovitelných zdrojů.
Premiér Babiš tvrdí, že opatření nesmějí omezit náš průmysl. Ten je samozřejmě zastaralý a založený na fosilních palivech. Ale právě proto bychom měli o změnu víc usilovat. Na to upozorňuje například Anelia Stefanovová z organizace Bankwatch, když říká, že státy střední Evropy jsou samy proti sobě.
Neděláte dost pro budoucnost planety
Liberec zvažuje vyhlášení stavu klimatické nouze. Vyzvala ho k tomu iniciativa Rodiče za klima
Liberec by se po Praze 7 mohl stát druhým místem v České republice, které vyhlásí stav klimatické nouze.
V první řadě to budou především naši občané, které klimatická krize výrazně zasáhne. A zadruhé bychom mohli mít největší prospěch z výrazně vyšších prostředků, které budou v novém rozpočtu EU vyčleněny právě na přechod k nulovým emisím.
Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz jde ještě dál. Podle něho neexistuje vůbec žádný důvod pro to, aby se inovativní a zelená ekonomika 21. století řídila ekonomickými a sociálními modely výrobní ekonomiky 20. století založené na fosilních palivech.
Ve 20. století také nebyl důvod udržovat agrární ekonomiku předchozích století. A na otázku, zda si to můžeme dovolit, odpovídá, že musí existovat kolektivní vůle a musíme stanovit vhodnou fiskální politiku. Ale nejdůležitější je, že si prostě nemůžeme dovolit to neudělat. Klimatická krize je naše třetí světová válka. V sázce jsou naše životy a naše civilizace, stejně jako tomu bylo za 2. světové války.
Pokud s tím něco neuděláme, budou sušší oblasti Země ještě víc suché. Vody bude dost tak akorát v Grónsku, varuje klimatolog
Extrémní výkyvy počasí teď zažíváme pěkně na vlastní kůži. A lepší to nebude, protože změna klimatu, velké sucho nebo naopak přívalové srážky nás ještě pěkně potrápí.
Jak ukázaly poslední evropské volby, změna klimatu se opravdu stává významným politikem. Nejvýznamnější je posun u mladé generace, která pomalu dospívá do věku, kdy bude moci volit. Každá nová generace se samozřejmě vymezuje proti té předchozí.
V poslední době jsme sice žádné velké mezigenerační pnutí nezaznamenali, protože nové generace víceméně převzaly hodnotový žebříček i způsob života generace svých rodičů. To se ale mění a může dojít k prvnímu významnému mezigeneračnímu konfliktu.
Tak jako v 60. letech protestovali mladí lidé proti válce ve Vietnamu, nyní se formuje podobné hnutí za zastavení klimatických změn. Tito mladí lidé vzkazují politikům: neděláte dost pro budoucnost planety. Symbolická je obměna známého hesla „Make love not war“ na „Make love not CO2“.
Zatímco v jiných státech politici na tuto poptávku reagují, u nás se zastavil čas. Ekologickou notu zatím hrají jen Piráti. Ale i u nás sílí různá hnutí jako je třeba iniciativa „Občané za konec doby uhelné“. Nová generace si postupem času změnu v přístupu k ničení planety pochopitelně vynutí. Jde jen o to, zda již nebude příliš pozdě.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
