Jan Vávra: Budíček pro NATO
Ve veřejném prostoru panuje celková spokojenost s reakcí Západu na ruský dronový útok proti Polsku. Demokratičtí politici provokaci odsoudili, populisté a nacionalisté spolu s Trumpem tvrdí, že šlo omyl z ruské strany, případně že drony byly ve skutečnosti ukrajinské, takže se dál mohou tvářit, jako by Rusko žádné nebezpečí nepředstavovalo.
Ale i prozápadní politici neradi připouštějí, že Putin mohl testovat, jak budeme na jeho provokaci reagovat a co všechno mu ještě projde. Tedy, že jde o součást tlaku na státy NATO, aby přestaly podporovat Ukrajinu a připojily se k Trumpově politice, která má dotlačit Ukrajinu ke kapitulaci. V širší ruské strategii Putin samozřejmě prověřuje vojenské schopnosti armád NATO a jejich vůli se bránit.
Čtěte také
Ti příznivci Trumpa, kteří po jeho zvolení oslavovali údajný budíček pro Evropu, by teď měli vítat budíček pro NATO. Západ totiž v tomto měření sily a odhodlání nedopadá příliš slavně. A to jak z vojenského, tak z politického hlediska. Ruská provokace odhalila jednu zásadní slabinu NATO.
Naše bezradnost a zranitelnost
Západní země masivně investovaly do špičkových a drahých systémů, jako jsou stíhačky F-35 nebo systémy Patriot, aby byly připraveny na boj s technologicky vyspělým protivníkem. Rusko, jehož přístup k vyspělým technologiím je v důsledku války na Ukrajině omezen, se ale mezitím naučilo válčit levným a jednoduchým způsobem, zejména pomocí dronů.
Čtěte také
Podle vojenských analytiků jsou sice armády NATO stále lépe připraveny na velký konvenční konflikt, který je ale Rusko stále méně schopné vést.
Vedle toho ovšem armádám NATO chybí zbraně na obranu proti masovému nasazení levných dronů. Rusko by tedy prohrálo ve válce vedené vyspělými technologiemi, ale to nic neznamená, protože by západní země dokázalo paralyzovat mnohem primitivnějšími prostředky.
Západní vojenští stratégové se tedy možná chystají na jinou válku, než která pravděpodobně nastane. Ukazuje se, že evropský komisař pro obranu Kubilius, který prosazuje „dronovou zeď“, uvažuje správným směrem.
Čtěte také
Mnohem zásadnější je ale politická rovina. Pokud Vladimir Putin testoval naši vůli se bránit, musel s potěšením zjistit, že příliš odhodlaní nejsme. Přitom NATO a EU mohly ukázat, že se Putin přepočítal. Jak upozornil komentátor Edward Lukas, reakcí mohlo být třeba okamžité zabavení zmrazených aktiv ruské centrální banky a převod 300 miliard dolarů na financování ukrajinského odporu.
Útok také mohl přesvědčit Spojené státy, aby zrušily plánované škrty své vojenské přítomnosti v Evropě. Nic z toho se nestalo. Tak jako kybernetický útok na Estonsko v roce 2007, letošní incidenty ve Švédsku, opakované používání dronů k narušení vzdušného prostoru v Evropě, narušování civilního letectví a shromažďování zpravodajských informací, zůstane zřejmě i tento útok nepotrestán.
To jen podtrhuje naši bezradnost a zranitelnost. Stále spoléháme na americkou obranu, ačkoli se i teď ukázalo, že spoléháme marně. Naše opatrnost jen Putina povzbuzuje ke stále větší agresivitě.
Čeští demokratičtí politici mohli navíc ruského útoku využít k narýsování jasné hranice mezi prozápadními a proruskými silami. Mohli veřejnosti ukázat, kdo je připraven bránit naši suverenitu a kdo se chystá podřídit Rusku. Nestalo se ani to. Nemalá část veřejnosti tak zůstává v klidu, přesvědčena, že od Ruska nám žádné nebezpečí nehrozí, a proto je i naše podpora Ukrajiny zcela zbytečná.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
