Jiří Leschtina: Sporu mezi Ficem a Magyarem o Benešovy dekrety by se Česko mělo vyhnout velkým obloukem
Když budoucí maďarský premiér Péter Magyar v den voleb zmínil, že hodlá řešit se slovenským ministerským předsedou Robertem Ficem otázku Benešových dekretů, zcela předvídatelně to vyvolalo pozdvižení v řadách českých populistů a nacionalistů.
A to včetně stranických špiček naší vládní garnitury, kterou Magyar svým drtivým vítězstvím připravil o spojence z nejcennějších – autoritáře Viktora Orbána.
Čtěte také
Vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka označil Magyarova slova za toxická a předeslal, že bude debatu pečlivě sledovat. Což lze těžko vnímat jinak než jako podprahový osten, vyslaný do povolební Budapešti.
Muziku pak přitvrdil předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura, když prohlásil, že „znovuotevření tématu Benešových dekretů je pro českou i slovenskou vládu naprosto nepřijatelné“. A dodal, že v této otázce je třeba Slovensko jasně podpořit.
K vyhlášení, že jsme na straně Slovenska, vyzval českou vládu i významný pohlavár hnutí ANO a předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček.
Dekrety oživuje Slovensko
Takovéto proklamace samozřejmě nahrávají tuzemským tendencím levicových i pravicových populistů oživit přízrak Benešových dekretů, který v Čechách již notně vybledl. Zvlášť poté, co Sudetoněmecké krajanské sdružení ze svých stanov vymazalo požadavek na navrácení majetku zkonfiskovaného Benešovými dekrety.
Čtěte také
Při bližším pohledu do slovenských kulis se ale jakékoliv výzvy k solidaritě se slovenskou vládou na hony míjí s realitou.
Není to totiž Péter Magyar, ale Robert Fico, kdo oživil Benešovy dekrety. A to v okamžiku, kdy vládní úřady začaly využívat tyto dekrety k dodatečnému vyvlastňování pozemků slovenských Maďarů například kvůli výstavbě silnic.
A když slovenská opozice kritizovala nepřípustnou konfiskaci majetku na základě desítky let mrtvého předpisu, vláda Roberta Fica zareagovala naprosto absurdně: Přijala novelu zákona, postihující popírání nebo zpochybňování Benešových dekretů až půlročním kriminálem.
Zasahování do cizích záležitostí
Co z toho tedy vyplývá? Především zjištění, že požadavek Pétera Magyara, aby slovenská vláda zrušila tuto novelu, je zcela oprávněný a v souladu s principem spravedlnosti. Účelový paragraf je totiž namířen nejen proti slovenské opozici, ale i proti maďarské menšině.
Pomocí této novely by totiž mohl být shledán zločinným kdejaký protest nebo obrana slovenských Maďarů proti vyvlastňování jejich majetku na základě vyhaslé normy, která podle většiny ústavních právníků nezakládá žádná nová práva ani nároky a nemá žádný faktický efekt.
Při pohledu na všechny tyto souvislosti se především jeví podpora české strany slovenské vládě jako zcela nepřípadné zasahování do vnitřních záležitostí dvou sousedních států. Se sporem mezi Ficem a Magyarem prostě nemá nic společného Česko, které již pokročilo mnohem dál ve vyrovnání se s vlastní poválečnou minulostí.
Ale vykládejte to těm naším představitelům vládního tábora, pro něž momentálně zůstal proruský premiér Slovenska jediným spojencem na cestě k autoritářskému modelu vládnutí, který teď dostal na frak v Budapešti.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
