Petr Janyška: Premiér Babiš by neměl odmítat prezidenta na summitu NATO
Snad žádná země v Evropě kromě nás nemá ve svém čele bývalého vojáka, člověka s reálnou zkušeností z opravdové války a k tomu bývalého člena nejvyššího velení NATO. Toho by každý rozumný stát ve chvíli, kdy žijeme v rozbouřeném světě několika válek a nejistoty co do budoucnosti, maximálně využil ke svému zviditelnění v zahraničí. Bylo by v zájmu České republiky, celé země, aby byl prezident co nejvíc vidět na zahraniční scéně a objevoval se ve světových médiích.
Čtěte také
Jednak by se zviditelnil český stát, jednak by byl Petr Pavel schopen díky své minulosti věcně přispět do evropské debaty o současných nebezpečích a o uvažované obraně. V cizině by mu jistě naslouchali, za jeho slovy by cítili zkušenost odborníka.
Petr Pavel je politický kapitál, kterého by měla země co nejvíc využít. Upozaďovat ho v dnešním kontextu není v našem zájmu. Není šikovné snažit se ho vyšachovat z červencového summitu NATO, kde by jeho tvář a hlas byly známější než zbytek české delegace.
Na minulém summitu ho organizátoři usadili při večeři ke stolu s holandským králem, s generálním tajemníkem Aliance a s několika dalšími mezinárodními lídry. Každý, kdo měl kdy co do činění se zahraniční politikou, ví, jak významný to byl signál vůči Praze.
Jeli spolu Klaus se Špidlou
Námitky, že by teď mluvil jinak, než jaký je zájem české vlády, jsou liché. Je přeci jasné, že před summitem by se musela konat koordinační schůzka mezi ním a premiérem, kde by se dohodla česká pozice.
Čtěte také
Přítomnost dvou politiků za jednu zemi by nemusela být na summitu novinkou. Před 22 lety letěli na summit NATO jak prezident Klaus, tak premiér Špidla, a přestože se nemilovali, dovedli tam mluvit jedním hlasem.
Zažíváme teď jakési soužití, politologicky řečeno kohabitaci, mezi vládou jedné barvy a prezidentem barvy jiné. I když to není přesné, Petr Pavel nekandidoval za žádnou stranu a od chvíle, kdy je ve funkci, několikrát kritizoval jak minulou vládu, tak i současnou.
Rozpočet vlády Andreje Babiše se mu nelíbil, ale v zájmu dobrých vztahů s premiérem a s vládou ho podepsal. Je ovšem pravdou, že má do tábora dnešní vládní koalice daleko.
Francouzská analogie
Ve Francii jezdili v době jejich kohabitace na summity EU zároveň prezident i premiér. Partneři tomu rozuměli, nikdo se nedivil. Oba tam ale mluvili stejným hlasem, protože tak to vyžaduje zájem státu. V Polsku je to zase zavedeno tak, že na summity NATO jezdí prezident a na summity EU premiér, a podobně tomu bylo doposud u nás.
Před léty přijel do Prahy Édouard Balladur, do té doby francouzský premiér, který čerstvě prohrál volby a přešel do opozice. Dělal jsem s ním tehdy jako novinář interview a snažil jsem se z něj vypáčit názor na francouzskou domácí situaci. Jeho odpověď byla jasná: Francii v cizině nikdy nekritizuji, mluvím stejně jako dnešní vláda, vnitřní rozpory si nechávám na doma, ven je nevynáším.
Podobně by to měli vnímat čeští politici. Zahraniční a bezpečnostní politika nemůžou být rukojmím domácích konfliktů, zájem státu je jen jeden, jinak je z toho v cizině kakofonie a nedůvěryhodnost.
Tohle by měl vnímat premiér Andrej Babiš a nepodlehnout pomstychtivosti jednoho ministra zahraničí vůči hlavě státu. Zvlášť když ve volbách jeho strana dostala jen něco málo přes šest procent.
Autor je politický komentátor, bývalý velvyslanec ve Francii
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
