Jan Macháček: Proč neodcházet z V4
V poslední době se objevují texty, které navrhují, že by Česká republika měla opustit visegrádskou skupinu, tedy V4.
Občas k tomu vyzývá Jiří Hanák ve svých textech pro Lidové noviny a minulý týden Petr Šabata v komentáři pro Český rozhlas Plus.
Podle Šabaty jsou důvody dva. Jednak je to toxická značka, kterou uskupení V4 získalo kvůli „nesolidárnímu postupu ve věci migrační krize“ a pak jde hlavně o Maďarsko, stav jeho demokracie, tamější refeudalizaci a námluvy s Putinem.
Dovolím si nesouhlasit. Kvůli tomu, že zrovna někde vládne někdo konkrétní, není správné rozpouštět regionální uskupení, které nemá ambici být víc než regionálním uskupením v rámci EU.
V rámci EU existuje koneckonců Benelux a méně formální spolky a kluby jako jsou nordické státy, hanzovní skupina, státy Středozemního moře, slavkovský formát, polský projekt Trojmoří apod. Koneckonců nová smlouva z Cách mezi Německem a Francií je příkladem dalšího dvojčlenného regionální uskupení v rámci EU.
Odcházet není dobrý nápad
Různé vrstvy, přesahy, překryvy, množiny a podmnožiny mohou EU jedině oživit, podobně jako občanské a zájmové spolky oživují společnost uvnitř jednotlivých národních států.
Vezměme si Polsko, se kterým vede Evropská komise řízení kvůli justici a médiím, ale ještě nedávno - za vlády Tuska a Sikorského bylo Polsko dáváno za příklad vzorné proevropské, liberální a dynamicky rostoucí země.
Třeba se to zase změní a možná dříve, než se nám teď zdá. V Maďarsku se nám to zdá nepravděpodobné, ale také to není nemožné.
Co drží země Visegrádu pohromadě kromě odporu proti migračním kvótám? Ono by se leccos našlo. V zásadě jde o sousedský spolek, i když my s Maďarskem nesousedíme, tak to trochu bereme tak, že s ním sousedíme. Dobré sousedské vztahy jsou pilířem zahraniční politiky.
Šéf rakouských lidovců odmítl sbližování se státy V4
Svůj postoj k Evropské unii vyjádřil v průběhu návštěvy Bruselu Sebastian Kurz, předseda Rakouské lidové strany (ÖVP), která vyhrála nedávné parlamentní volby v zemi. Odmítl spekulace, že se případná jím vedená vláda soustředí na sbližování se státy Visegrádské čtyřky. Tedy s Českou republikou, Maďarskem, Polskem a Slovenskem. Píše to slovenská tisková agentura TASR. Šéf rakouských lidovců se k budoucímu zahraničně politickému směřování svého kabinetu vyjádřil před zasedáním Evropské lidové strany v Bruselu.
Pak je tu společná zkušenost s komunismem a totalitou. K některým poněkud svazáckým a nadšeneckým spádům Západu jako jsou transgenderová revoluce, neomarxismus, vítání lodí s migranty, odstraňování soch, nebo všeobjímající a stále tužší politická korektnost máme v regionu střední Evropy přirozenou skepsi.
Země V4 mají i některé podobné ekonomické problémy: bankovnictví ovládá zahraniční kapitál, je tu problém dvojí kvality potravin v EU, nízké mzdy a trable se směrnicí o vysílaných pracovnících a fragmentací jednotného trhu, které je třeba se společně bránit.
Země V4 mají rezervy s příhraniční spoluprací a s propojením infrastruktury – je co dohánět. Kulturní spolupráci financovanou visegrádským fondem považuji vysloveně za skvělou.
Není vůbec špatné, že v rámci EU existuje spolek, kterému nešéfuje Německo nebo v něm Německo není a z historických důvodů je dobře, že v témže spolku není Rakousko, protože by to leckomu připomínalo Rakousko-Uhersko.
Kdyby ve V4 nebylo Maďarsko a existovala by nějaká V3, bylo by v ní Polsko svou velikostí příliš dominantní. Z hlediska slovensko-maďarských vztahů je také dobře, že tyto země nejsou spolu pouze v EU či v NATO, ale navíc ještě v jednom spolku.
Samozřejmě, že členství v NATO či EU je řádově důležitější než V4, samozřejmě musíme být obezřetní, aby V4 někdo neunášel někam, kam nepatří, ale odcházet ze skupiny není dobrý nápad.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.