Asi nikdo už dnes neví s absolutní jistotou, proč se 8. března slaví Mezinárodní den žen.
Podle tradované, ale později popírané verze jde o připomínku stávky newyorských dělnic z poloviny 19. století. Jistě jen víme, že se poprvé slavilo v New Yorku na konci února právě před sto deseti lety.
Mezinárodní den žen (MDŽ) se opět „vrací na scénu“. Odpůrci tvrdí, že je poznamenaný ideologií, zastánci zdůrazňují, že ještě svůj účel nesplnil.
A dnes o století později je načase se k originálnímu étosu boje za práva žen v práci vrátit. I když se samozřejmě obejdeme bez karafiátů a dalších rekvizit, jež znají mladší generace stejně jen z vyprávění.
Potřebujeme ale velmi naléhavě upozornit a hlavně řešit problémy podreprezentace žen v moderních technologiích, neboli IT. A také dopadů automatizace výroby a především služeb na místa obsazená muži a ženami. Nejen kvůli obecné zásadě rovnosti a v podstatě slušnosti, ale i zcela pragmatické podpoře ekonomického růstu, který se bez žen zkrátka neobejde.
Dnes už dobře známý problém je nízké zastoupení dívek a dam mezi programátory a jinými IT specialisty. Důvodů může být celá řada, od nechutného sexismu, přes jistou kastovní uzavřenost technického světa odrazující od studia technických oborů.
Až po společenské předsudky a vzorce, které softwarovým návrhářkám nefandí tak, jako těm módním. Každopádně výsledkem jsou dnes již podle řady studií prokazatelně horší výsledky, tedy méně uživatelsky přívětivé a celkově horší programy a aplikace.
Držitel ceny Nadačního fondu Neuron Tomáš Mikolov je expert na rozpoznávání řeči a automatické překlady. Pracoval v týmech zkoumající umělou inteligenci (AI) u společností Microsoft, Facebook i Google. Právě jeho algoritmus přispěl ke skokovému zlepšení schopností překladačů.
Ten skutečný problém ale přichází s vývojem umělé inteligence. Jednou z průkopnic oboru a také rovnoprávnosti v něm, je původem čínská vědkyně Fei-Fei Li, která pracuje na Stanfordově univerzitě v srdci Sillicon Valley a je součástí týmu Googlu.
Světová internetová jednčka mimochodem sama čelí vyšetřování amerického ministerstva práce a civilní žalobě bývalé zaměstnankyně za údajné nerovnoměrné odměňování mužů a žen.
Google, který je jedním z průkopníků rovnoprávnosti, dokonce v rámci každoročního hodnocení oznámil, že v jedné kategorii jeho inženýrů mají být placeni lépe ženy, než muži. Což ale někteří komentátoři zpochybňují s odkazem na různá osobní a výkonnostní ohodnocení.
8. březen se do povědomí Čechoslováků dostal především jako komunistický svátek oslavující pracující ženy. Tehdejší ideologie ale zneužila událost, která má připomínat boj za práva žen, jenž se oficiálně datuje od počátku 20. století.
V každém případě důvody jsou nejen principielní, ale i pragmatické. Pokud chytré algoritmy učí jen muži, navíc převážně jednoho věku a sociální skupiny, je výsledkem dost pokřivený umělý mozek. Třeba hůř poznává obličeje žen než mužů na obrázcích a videu, nebo dělá chyby ve vyhodnocení úvěrové bonity klientů bank.
Umělá inteligence, která se dívá na svět jen z jedné strany, je zkrátka pro řadu firem nespolehlivá až nepoužitelná. Proto jsou snahy přivézt už dívky ve škole k IT nejen obecně chvályhodné, ale hlavně ekonomicky racionální.
Velký význam má ale rovnoprávnost i pro dopady automatizace, robotů a umělé inteligence. Obecně se předpokládalo, že více zasažena mají méně kvalifikovaná a placená povolání a intuitivně by tak dopad mohl být větší na ženy.
Kdyby byl v platnosti zákon navržený tento týden komisí pro ženy a rovnoprávnost, sedělo by v dolní sněmovně britského parlamentu tři sta poslankyň. V současnosti jich tam je méně než dvě stě.
Jenže poslední studie, včetně té zpracované českými odborníky pro úřad vlády, ukazují, že nahrazování lidí stroji bude především tam, kde se nejvíc vyplatí a technologie postačí. Tedy ve středně placených a kvalifikovaných pozicích, včetně například rutinních programátorů.
Naopak takzvaná ženská povolání jako je učitelství, nebo sociální, či zdravotní péče naopak porostou. Pokud tedy nebudeme dnes bojovat s předsudky a nesmyslnými rozdíly nejen v platech. Mohli bychom za pár let hořce slavit spíše Mezinárodní den mužů. V každém případě vše nejlepší!
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
