Británie chce zavést zákon nařizující poměr zastoupení žen v parlamentu

Pokud se počet žen v parlamentu do roku 2020 výrazně nezvýší, měl by být přijat zákon ukládající politickým stranám nominovat ženské kandidátky v přinejmenším pětačtyřiceti procentech volebních obvodů. O návrhu informuje britských deník Guardian.

Předsedkyně komise pro ženy a rovnoprávnost poukazuje na skutečnost, že Británie sestoupila na šokující 48. místo v celosvětovém žebříčku ženského zastoupení v politice. Před osmi lety se přitom země umístila pětadvacátá. Komise naléhá na premiérku Theresu Mayovou aby zvážila zavedení legislativy na podporu zvýšení ženského podílu na spravování země.

Premiérka by podle komise měla nastavit vnitrostátní kvóty ustavující 45 procent jako minimální podíl poslankyň zvolených do Westminsteru do roku 2030. Zákon by měl zahrnoval finanční penalizaci pro politické strany, pokud by dané kvóty nedodržely, čteme v Guardianu.

Méně než třetina

Požadavky na podniknutí legislativních kroků přicházejí ve stejnou chvíli jako varování, že plánované změny hranic volebních obvodů nejen pozastaví nárůst podílu žen v politice, ale že by mohly tento trend dokonce zvrátit. Podle analýz by mohla reforma snížit počet žen v parlamentu o 22, což by srazilo celkový podíl ze třiceti na 29 procent.

Nedostatek žen v dolní sněmovně podle komise už teď představuje zásadní demografický deficit, píše se v nově vydané zprávě. Vražda Jo Coxové, výhrůžky a nadávky adresované političkám jsou činy, které mají na ženy zvažující politickou kariéru vliv, píše deník Guardian a pokračuje:

Uběhlo téměř století od zvolení první ženy členkou parlamentu. Je však šokující realitou, že za těch sto let zasedlo v parlamentu jen tolik žen, kolik v něm momentálně sedí mužů.

Pietní místo k uctění zastřelené britské poslankyně Jo Coxové|foto: CC0 Public domain

Komisi pro ženy a rovnoprávnost se dostalo odezvy od předsedy labouristů Jeremyho Corbyna, předsedy liberálních demokratů Tima Farrona, místopředsedy Skotské národní strany Anguse Robertsona a předsedy konzervativců Patricka McLoughlina. Ti se shodli, že by genderová rovnost byla všeobecně prospěšná a přislíbili v tomto směru podniknout kroky.

„Potřebujeme konkrétní plány,“ řekla předsedkyně komise Maria Millerová.

„Potřebujeme, aby lídři stran jasně udali směr, kterým se lokální politika má ubírat, tak aby dodrželi slib a byli s to nominovat více političek. Potřebujeme více kandidátek na takových pozicích, aby měly šanci se do parlamentu dostat. Především však potřebujeme, aby strany otevřeně diskutovaly pokrok a jeho případnou absenci,“ cituje Guardian Millerovou.

Ačkoliv je komise v tomto ohledu skeptická, navrhuje, že by politické strany měly mít možnost dosáhnout stanovených cílů dobrovolně. Pokud se jim to nepodaří, vláda by měla být připravena změnit legislativu, varuje komise.

O ženských tématech dnes hlasují muži

Zakladatelka parlamentní kampaně 50:50 Frances Scottová prohlásila, že její skupina bude nadále prosazovat úplnou rovnost. Argument, že ženy nemají zájem o politickou moc, označila za nesmysl. Guardian Scottovou dále cituje: „Na dosažení rovnosti je potřeba pouhých sto třiceti žen v Dolní sněmovně. Ženská populace Británie čítá 32 miliónů lidí, najít mezi nimi 130 političek nemůže být takový problém. O schopné ženy není nouze. Je dobře, že parlament konečně začal vyvíjet iniciativu.“

Nigerijská novinářka a spisovatelka Minna Salamiová píše v komentáři taktéž pro Guardian: Komu se čísla zdají nepodstatná, ať vezme v úvahu některé návrhy zákonů, které se v parlamentu za poslední dva roky projednávaly. Mluvilo se mimo jiné o prostituci, potratech, rakovině vaječníků nebo o sexuálně motivovaných trestných činech.

Zleva: letkyně Amy Johnsonová, komik Charlie Chaplin, první britská poslankyně Nancy Astorová a dramatik George Bernard Shaw|foto: Cliveden House, CC BY 2.0

Takové návrhy zákonů zjevně ovlivňují ženské životy jiným způsobem než životy mužů. Měly by proto být schváleny parlamentem, ve kterém jsou rovnoměrně zastoupeny obě strany. Návrh komise pro ženy a rovnoprávnost se však u mnohých setkal s odporem. Podle odpůrců by členové parlamentu neměli být jmenováni na základě kvót, ale na základě schopností.

Inspirace ve Rwandě

Podle Salamiové je součástí problému představa, že k diskriminaci žen dochází jen v chudých zemích. V žebříčku se nicméně Británie umístila až za zeměmi jako Zimbabwe, Súdán a Srbsko. V čele žebříčku genderové rovnosti v parlamentu stojí Rwanda, v první desítce se dále umístil Island, Senegal, Švédsko, Bolívie a Ekvádor. Dokonce i Afghánistán, pro ženy jedna z nejnebezpečnějších zemí, zavedl kvóty. V žebříčku se díky tomu zařadil na třiapadesáté místo, pouhých pět míst za Británií, podotýká komentátorka Guardianu.

Zavedení kvót způsobilo změny v národní politice těchto zemí, píše Salamiová. V Senegalu se například zvětšil podíl veřejných financí vyhrazených pro sektor vzdělávání. V zemi existují mechanismy, které umožňují dívkám přístup ke vzdělání navzdory tradičním bariérám.

Rwanda schválila zákony ochraňující děti před násilím a zákony umožňující ženám dědit pozemky. Je těžké měřit, nakolik se rovnoměrné zastoupení mužů a žen v parlamentu promítá do výsledné politiky, uznává Salamiová a dodává: Rwanda a Senegal v současnosti patří k nejstabilnějším zemím na africkém kontinentu. Ekvádorská ústava vyžaduje, aby zastoupení žen bylo padesátiprocentní.

Pokud není, volební komise předkládanou kandidátní listinu zamítne. V Ekvádoru jsou to častěji ženy než muži, kdo navrhuje zákony v oblastech vzdělávání, zdravotnictví a životního prostředí. Přítomnost žen v politice dále snižuje korupci a zvyšuje zájem mladých žen o politické dění. To jsou všeobecně pozitivní vlivy, uzavírá komentář pro Guardian Minna Salamiová.