Jan Jůn: Británie zmítaná krizemi. Bude brexit pro zemi katastrofou?
Pondělní bruselské zahajovací projevy hlavních vyjednávačů Evropské unie a Británie, Michela Barniera a Davida Davise, zněly velmi přátelsky.
Tak přátelsky, že neinformovaný pozorovatel by se mohl domnívat, že jde o další láskyplné sjednocování Evropy a tzv. „nové partnerství“, nikoliv o odchod Britů z unie, tedy ekvivalent tvrdého, drahého a bolestného rozvodu.
Úsměv Davida Davise však skrýval jeden podstatný fakt, že totiž Británie vstupuje do jednání oslabená a zmítaná hned několika pohromami a krizemi najednou.
Od nejnovějšího teroristického útoku zjevně nenávistného bělošského extrémisty na muslimskou komunitu v severním Londýně v noci na pondělí, s jedním mrtvým a osmi zraněnými, přes katastrofální požár zcela nedostatečně zabezpečeného obytného bloku, v naprosté většině obývaného imigranty z Asie a Afriky, s nejméně 79 mrtvými, až k nedávným teroristickým útokům v Londýně a v Manchesteru.

Dodejme, že premiérka Mayová, stále kriticky oslabená výsledkem nedávných voleb, které pohřbily její tzv. tvrdý brexit - neboť jej nyní odmítá většina nových poslanců všech stran - a přinutily jí hledat parlamentní podporu pro hlasování u severoirských unionistů, se pro značnou část veřejnosti stala hromosvodem viny za všechny zmíněné krize a ani její rozhodný pondělní projev po útoku ve Finsbury Park to hned tak nezmění.
Blbá nálada potrvá
Nedělala prý dost opatření proti terorismu jako ministryně vnitra a snižovala počty policistů, nenutila prý místní samosprávy trvat na požárních předpisech. Navíc prý nereagovala dostatečně citlivě na nynější katastrofy co do utěšování rodin obětí a nezajištovala dost důrazně humanitární činnost samospráv.
Hněvivé přijetí, kterého se jí dostalo po požáru i demonstrace byť jen několika stovek demonstrantů s plakáty pohotově dodanými ultralevicovými organizacemi, požadujícími její rezignaci u premiérského sídla v Downing Street - zatímco ona přijala skupinu požárem zdevastovaných rodin a poplakala si přitom - ukazují na hněv občanů.

V tom hněvu je obsažena i špatná nálada společnosti rok po brexitovém referendu, kdy na rozdíl od tehdejší situace hapruje hospodářský růst, klesají reálné mzdy a produktivita práce je o pětinu horší než ve Francii a ukazuje se, že brexit - pokud by byl tak tvrdý, jak Mayová propagovala - by mohl opravdu být hospodářskou katastrofou pro Británii.
Páteční projev ministra financí Hammonda, kritizující tvrdý brexit, byl však už po prosáknutí do médií zrušen a královnina parlamentní zahajovací řeč ve středu bude prý díky situaci dost všeobecná. Pak ale pojede ve čtvrtek premiérka do Bruselu na jednání představitelů vlád unie a lze se jen dohadovat, co uzavřené jednání přinese.
Brexitová vyjednávání se budou přes léto konat ve čtyřtýdenních cyklech - dva na přípravu, třetí na vyjednávání a čtvrtý na formulování pokroku jednání. Začíná se nyní právy Britů v unii a unijních občanů v Británii, finančními závazky Británie a unijní hranicí mezi Severním Irskem a republikou.

Zahajovací optimismus - stejně jako ten brexitářský po referendu před rokem - asi brzy vyprchá, i když Německo prý má připraveny nové kompromisní návrhy. Zatím však nejspíš „blbá nálada“ Britů potrvá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.