Ján Golian. Zapomenutý generál, který vyhlásil Slovenské národní povstání
Slovenské národní povstání, zahájené před 29. srpnem 1944, patří k nejvýznamnějším událostem moderních slovenských dějin.
Přestože ozbrojené vystoupení proti německé okupaci a domácímu kolaborantskému režimu skončilo porážkou povstalců. Podařilo se mu vázat část německých sil, které nemohly být nasazeny na východní frontě. Slovensku navíc povstání pomohlo k poválečnému zařazení mezi členy vítězné protinacistické koalice.
Prvním krokem na cestě k ozbrojenému vystoupení bylo sjednocení domácího slovenského odboje na konci roku 1943.
Zástupci komunistického a občansko-demokratického proudu se shodli na vytvoření Slovenské národní rady a organizaci povstání svěřili do rukou Vojenského ústředí. V jeho čele stál přesvědčený čechoslovakista Ján Golian (1906–1945); dnes trochu neprávem opomíjená osobnost.
Absolvent Vojenské akademie v Hranicích na Moravě studoval Vojenskou vysokou školu v Praze. Jejímu úspěšnému absolvování zabránila jen mobilizace v květnu 1938. Později sloužil ve slovenské armádě a v létě 1944 vypracoval plán vojenského povstání, které mělo usnadnit postupující Rudé armádě přechod Karpat.
Nedostatky v zásobování výzbrojí
Povstaleckému vedení se ale nepodařilo dostat pod kontrolu všechny partyzánské jednotky. Jejich občasné zmatečné aktivity paradoxně přispěly k tomu, že nacistická armáda začala, se souhlasem slovenského prezidenta Tisa, od západu okupaci Slovenska.
Předčasně zahájené povstání se ale od počátku nevyvíjelo podle představ vojenského vedení.
Povstalci původně kontrolovali zhruba 20 tisíc kilometrů čtverečních území. Každým dnem se však toto číslo zmenšovalo.
Nic na tom nezměnil ani rychlý nárůst počtu povstalců, a to z původních přibližně 18 tisíc na víc než trojnásobek. O to víc vynikaly nedostatky v zásobování výzbrojí. Golian vedl povstání do začátku října. Když se hlavním velitelem stal Rudolf Viest, byl jmenován jeho zástupcem.
Němci v polovině října přešli do rozhodující ofenzivy a 27. října jim padlo do rukou i centrum povstání Banská Bystrica.
Generál Viest svým mužům nařídil, aby přešli na partyzánský způsob boje. Oba klíčoví velitelé, Viest i Golian, byli v listopadu 1944 dopadeni a v Berlíně odsouzeni k trestu smrti. Jejich stopy se ztrácejí v nacistickém koncentračním táboře Flossenbürg.
Slovenský publicista Ján Bábik se domnívá, že dva památníky, které Golian na Slovensku má, jsou vzhledem k jeho odbojovým zásluhám málo. „Myslím, že by si zasloužil sochu,“ soudí Bábik, který Golianův povstalecký příběh přiblíží v pořadu Portréty.
Celý pořad Davida Hertla najdete v audiozáznamu.
Související
-
Slovenské národní povstání, jedno z největších ozbrojených vystoupení proti nacismu
Netrvalo dlouho, plánované cíle nedosáhlo a zemřelo mnoho lidí. Přesto mělo Slovenské národní povstání význam. Proč si SNP přisvojili komunisti?
-
Slovenské národní povstání ve vzpomínkách i v přímém přenosu
Podpora povstání na Slovensku nebyla „většinová“ – a ne všichni povstalci snili o „jednotné“ republice, jakou měli před rokem 1939.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
