Jan Fingerland: Z Mazyru do Mosadu
Izraelská rozvědka má slavnou minulost, působivou přítomnost, a možná i velkou budoucnost. Záležet bude i na jejím budoucím řediteli, jehož jméno bylo před pár dny zveřejněno. Měl by jím být Roman Gofman, muž blízký premiéru Benjaminu Netanjahuovi.
Nový ředitel nastoupí až v polovině příštího roku, ale vybrán byl s předstihem, aby se stačil zapracovat. V případě Romana Gofmana je to důležité, protože sám nikdy pro Mosad nepracoval. Tradičně se šéfem rozvědky stává dosavadní náměstek, aby se udržela kontinuita, tak tomu bylo i v případě předchozích tří ředitelů, včetně dosluhujícího Nahuma Barney.
Čtěte také
Izraelské noviny se nyní snaží přijít na kloub tomu, jakým ředitelem Gofman bude, a co se dá odvodit z jeho životopisu. Narodil se v roce 1976 v Mazyru v tehdy sovětském Bělorusku, do Izraele přišel až jako čtrnáctiletý s rodiči. Vyrůstal v periferním městě. Sám v rozhovorech mluví o tom, že začlenit se do nové kultury pro něj nebylo jednoduché.
Vlivný poradce
Svůj profesionální život spojil s armádou, prošel řadou funkcí, naposledy byl jeden a půl roku vojenským poradcem premiéra Benjamina Netanjahua. V souvislosti se zveřejněním jeho volby se dostaly na veřejnost také záběry Gofmana, jak 7. října 2023 běží se zbraní bojovat s Hamásem – tehdy jako veřejnosti málo známý velitel posádky na jihu země.
Gofmanovi příznivci to chápou jako svědectví o jeho iniciativě, odvaze a oddanosti státu. Zdůrazňují také, že jako vojenský velitel byl prý kreativní a energický. Mimo jiné ještě před vpádem Hamásu kritizoval laxnost bezpečnostních složek – což by byla i nepřímá kritika tehdejší Netanjahuovy vlády.
Čtěte také
Jenže za vojenského poradce si ho Netanjahu vybral, a stejně tak ho prosadil do nové role ředitele Mosadu, přes hlavy této instituce, která mu nabízela nejméně dva lidi ze svých řad. Spekuluje se o tom, že Gofman měl silný vliv na Netanjahuova rozhodnutí, například pokračovat – navzdory jiným doporučením – ve válce proti Hamásu, a pokusit se ho zničit.
Samotný Netanjahu zdůrazňuje jiné Gofmanovy kvality, schopnost udržet tajemství, a loajalitu. Proto se také mluví o tom, že jejich vztah je hierarchický v opačném smyslu, tedy že si premiér vybral někoho, kdo ho bude poslouchat.
Kritici Gofmanovy nominace tvrdí, že jako voják práci rozvědky nerozumí, a že se chystá vlna odchodů zkušených lidí z Mosadu. Obojí může ohrozit její chod, přitom právě Mosad, zodpovědný za mise v Libanonu a Íránu, byl kladen do kontrastu s vnitřní tajnou službou Šin Bet, zodpovědnou mimo jiné za Gazu, která nedostatečně varovala před možností útoku ze strany Hamásu.
Čtěte také
Generační změna
Gofmanovo dosazení do Mosadu se také dává do souvislosti s jiným personálním rozhodnutím, totiž nedávným jmenováním Davida Ziniho do čela Šin Bet, což bylo také Netanjahuovo přání. Také Zini je voják, tedy outsider v tajných službách. Jeho výběr napadli u soudu i v médiích mnozí z bývalých bezpečnostních činitelů i občanské organizace.
Tvrdí, že Netanjahu upřednostňuje loajalitu a závislost před odborností. V minulých letech se premiér dostával do konfliktu se sebevědomými představiteli silových složek, bývalým velitelem generálního štábu Herci Halevim, bývalým šéfem Šin Bet Ronenem Barem i končícím šéfem Mosadu Nachumem Barneou.
Čtěte také
Vedl s nimi spor o to, kdo nese zodpovědnost za selhání ze 7. října, ale i v jiných věcech. Například kvůli svému vlastnímu vyšetřování, stejně jako vyšetřování svých spolupracovníků, podezřelých, že přijímali peníze od Kataru. Panuje tedy podezření, že premiér je při svém jmenování důležitých činitelů ve střetu zájmů.
Ještě jiní kritici dodávají, že se mění složení významných velitelů – do nedávna byli předními představiteli armády i tajných služeb levicově smýšlející lidé sekulárního ražení. Gofman i Zini mají mnohem blíže k národně-náboženskému sektoru, který se obvykle řadí k pravici.
Debata kolem Gofmana je však ještě složitější, i ti, kdo nejsou Netanjahuovi příznivci, například poukazují na to, že ve vzdálenější minulosti byli řediteli tajných služeb také jmenováni outsideři, jako byl Meir Dagan, kteří, jak se ukázalo, byli velmi úspěšní.
Případně, že blízkost šéfů Mosadu a Šin Bet k premiérovi většinou vede k tomu, že tyto organizace mají větší důvěru a tedy i větší volnost jednání. V případě tajných služeb se ale nakonec musíme smířit s tím, že většina důležitých věcí stejně zůstane tajných.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
