Ivan Štern: Kancléř Merz ztratil trpělivost

Čtěte také

iROZHLAS

Ukrajina by se do Evropské unie měla postupně integrovat, říká francouzský ministr Haddad

Zpočátku půjde víc o symbolické gesto než o pokus o plnohodnotné členství, Ukrajina má získat komisaře bez hlasovacího práva, ale s možností účastnit se vrcholových jednání. Už tento netradiční krok by mohl povzbudit Ukrajince, mimochodem bojujícím proti Rusku i za celou Evropu.

EU Kyjev neopouští

Navrhovanou netradiční vstřícností Unie upozorní Moskvu, že Kyjev rozhodně neopouští. Naopak stojí stále pevně při něm. Škarohlídi v tom však vidí jisté riziko. Ještě výraznější přimknutí se k Ukrajině si Moskva může vyložit jako konečný projev nepřátelství vůči Rusku a podle toho se bude následně vůči Evropě chovat.

Po pravdě řečeno, prakticky se Unie v daném postavení dávno nachází. O to víc je to zřetelné ve chvíli, kdy americká pomoc Ukrajině postupně ochabuje a upadá. V zásadě Moskva nemůže ani jinou evropskou reakci čekat.

Čtěte také

Karel Barták: Evropská unie by měla rychle a dobře odpovědět na ukrajinskou přihlášku

Škarohlídi argumentují i rozsahem finanční pomoci, jíž se od Evropské unie Ukrajině dostává, byť ve formě úvěrů. Poukazují na to, že tolik peněz od Unie ještě nedostala žádná kandidátská země v době její kandidatury.

Zcela ale pomíjejí, že jde o peníze především na obranu, navíc o peníze, které generují synergické efekty díky šikovnosti a nápaditosti ukrajinských inženýrů a promítají se i do růstu kvality evropských obranných systémů. Spolupráce mezi Německem a Ukrajinou v tomto ohledu je doslova učebnicová.

Předbíhá Moldavsko a Balkán

Jistou oprávněnou nespokojenost u škarohlídů lze nacházet v souvislosti s kandidátskými zeměmi západního Balkánu a Moldávie. Merzův návrh, pokud by se měl naplnit, jak kancléř předpokládá, zcela ostentativně předbíhá Moldávii a balkánské země, které trpělivě kandidují už 20 let bez nějakého výrazně viditelnějšího výsledku.

Ivan Štern |foto:Vendula Kosíková

Toto nejvíc mrzí Rakušany, hlavní mluvčí ve prospěch balkánských zemí. I zde totiž hraje roli strategická karta, pod čí vliv se tyto země dostanou, zda se konečně ocitnou v kulturním okruhu Evropské unie, anebo zůstanou, jak jim mnohým velí historická tradice, příznivci ruské rádoby civilizační misie.

Nakonec vzdor všemu Merzova iniciativa může přinést spoustu dobrého i pro Balkán. Tak, jak si zdejší země, stejně jako Ukrajina, budou plnit domácí úkoly a za to dostanou možnost intenzivněji pronikat na vnitřní evropský trh, nejen zbožím, ale i lidmi a kapitálem, budou stále silněji do Unie vrůstat a ruský vliv tak vyvane.

Jediné, čeho je třeba se obávat, je, aby to, co je dobře míněno, nedopadlo jako obyčejně.

Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost