Tereza Zavadilová: Elon Musk se vystřelil do vesmíru
Elon Musk se již před časem pasoval na největšího žijícího vizionáře dneška a jeho plán na uvedení SpaceX na burzu to jen stvrdil. A na rozdíl od jiných sci-fi blouznivců má Musk peníze, moc a sílu aspoň některé ze svých vizí prosadit. Investorům v dokumentu o stovkách stran vylíčil kosmickou budoucnost.
Hlavní myšlenka je, že jeho SpaceX se chce stát pionýrem vesmíru i umělé inteligence v jednom, prezentuje sama sebe jako infrastrukturu pro budoucí kosmickou ekonomiku a AI.
Čtěte také
Nechybí vzletná slova, chce „vybudovat systémy a technologie nezbytné k tomu, aby se život stal multiplanetárním, porozumět skutečné povaze vesmíru a rozšířit světlo vědomí ke hvězdám“.
V prospektu pro investory slibuje vesmírnou turistiku, nákladní a osobní přepravu na Měsíc a Mars, milionové kolonie pozemšťanů v obou destinacích. Burzovní start SpaceX má velkou šanci stát se největší akcí svého druhu všech dob. Firmu má ocenit na skoro dva biliony dolarů. Dokument ovšem také už nyní odhaluje velká rizika budoucího vývoje.
Jaká jsou rizika
Prvním je extrémní kontrola, kterou bude nad firmou mít jediný muž, Elon Musk, který je nejen generálním ředitelem, technickým ředitelem a předsedou správní rady.
Čtěte také
Nová struktura mu posiluje hlasovací pravomoc na 79 procent a chrání ho před vyhozením – to by musel leda hlasovat sám proti sobě. A nejen to, člověk je tvor křehký, a proto i prospekt připouští, že případná ztráta Muska by mohla pro SpaceX představovat existenční problém.
Na Muskovi ovšem nevisí jen jeho firma, ale do velké míry i osud pozemských aktivit, minimálně západního světa, ve vesmíru. Zákazníkem SpaceX je totiž i americká kosmická agentura NASA, která je na ní absolutně závislá – Musk dopravuje astronauty na oběžnou dráhu a má je dostat za dva roky i na Měsíc.
Vesmírná datová centra
Dalším pozoruhodným přiznáním vyplývajícím z dokumentu je Muskova snaha přesunout datová centra do vesmíru. Přiznává totiž, že plánovanému rozvoji umělé inteligence je již planeta Země malá – vývoj má příliš velké nároky na chlazení, energii a výrobu čipů, která nestačí poptávce.
Musk píše, že rozvoj AI naráží na fyzický limit. Během příštích pár týdnů prý vizionář ještě upřesní, jak by jeho satelitní datová centra napojená na sluneční energii měla vypadat. Má jich být milion. Co se týče čipů, Musk je chce vyrábět sám a vyvázat Američany ze závislosti na Tchaj-wanu,
S ohledem na to, jaké sci-fi fantazie nyní pronikají do reality, už asi ani nepřekvapí, že tématu věnoval papež Lev XIV. svou první encykliku, kde varoval před nekontrolovaným a neetickým rozvojem umělé inteligence a také před tím, že celá tato věc je v rukou jen několika velmi mocných jednotlivců.
Že zrovna Vatikán se rozhodl stáhnout křemíkového Boha z vesmíru zpátky na Zem, už jen stvrzuje poněkud komiksový rozměr aktuálního dění.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka

