Jan Fingerland: Trump dává Íránu vybrat – naše bomby, nebo vaše bomby
Poznatek, že nejde dvakrát vstoupit do téže řeky, platí i pro íránsko-americká jednání o íránském jaderném programu. Donald Trump kdysi dohodu o jaderném programu s Íránem zrušil, a teď zas žádá nová jednání. Jenže obě země jsou vlastně už jinde.
Rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem by měly začít v sobotu v Ománu. O tom, že podobná jednání začnou, informoval trochu nečekaně Donald Trump na společném vystoupení s izraelským premiérem Netanjahuem v Oválné pracovně. Bylo to tedy překvapení, ale ne totální.
Čtěte také
V roce 2015, za prezidenta Obamy, byla podepsána mezinárodní dohoda, která měla dostat jaderné ambice Íránu pod kontrolu. Trump ji o tři roky později zrušil s tím, že byla špatná, a jeho nástupce Biden, původně Obamův viceprezident, se ke smlouvě už nevrátil.
A teď je to paradoxně Trump, kdo sám vyvolal jednání s Íránem a naznačuje, že se chce dohodnout. Možná chce Nobelovu cenu míru, možná chce překonat Obamu a Bidena. Ale je to také možné i proto, že situace se oproti minulosti změnila.
Nové časy
Írán je mnohem slabší, má značné hospodářské problémy, způsobené sankcemi, špatnými politickými rozhodnutími i nynějším poklesem ceny ropy. To vytváří tlak ze strany společnosti, v níž se také obměnily generace. Současně je Írán více svázán s Ruskem, kterému pomáhá ve válce na Ukrajině.
Čtěte také
Je slabší i mezinárodně poté, co se zhroutil se syrský režim Bašára Asada, Izrael oslabil Hizballáh a zničil velkou část íránské protiletecké obrany.
To je důležité proto, že součástí Trumpovy vyjednávací taktiky je nabídka dvou cest. Buď se Íránci s Amerikou dohodnou, a to během lhůty šedesáti dnů, anebo prý budou čelit bombardování. Pokud by kdokoli například zničil íránská ropná zařízení, zhroutila by se pravděpodobně tamní ekonomika.
Vzhledem ke značné pružnosti Trumpových rozhodnutí v řadě otázek není jasné, jak velkou obavu mají Íránci z amerického útoku mít.
Čtěte také
Trump v každém případě dává najevo, že dává přednost dohodě, a hrozba „pekla“, jak se prezident vyjádřil, má Íránce motivovat k prvnímu řešení.
Panuje přitom nejasnost ohledně cílů, které obě strany mají. Američané vysílají velmi smíšené signály. Trumpův poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz mluví o zrušení jaderného programu, vyjednavač Steve Witkoff zmínil cosi jako omezení – nikdo neví, zda jde o chaos v zahraniční politice, nebo promyšlenou politiku.
Buď, anebo
Nespokojenost s jadernou dohodou spočívala nejen v neúčinném omezení obohacování uranu ze strany Íránu, ale i skutečnosti, že se vůbec netýkal raketového programu a snahy vytvořit jadernou hlavici, která je potřebná k tomu, aby bylo možné sestrojit kompletní zbraň.
Čtěte také
Co se Íránu týče, je pravděpodobné, že uvnitř mocenské elity probíhá dlouhodobý spor, a škála názorů je velmi široká. Od těch, kteří chtějí jadernou zbraň co nejdříve a odmítají jakákoli jednání, až po ty, kteří dávají přednost nějaké dohodě.
Varianta, že by se jaderného programu Írán vzdal, je nepravděpodobná. Je to i otázka prestiže, protože režim investoval do této ambice příliš mnoho peněz i jiných zdrojů, které v Íránu chyběly.
Íránci budou chtít zrušení sankcí před vážným jednáním, a chtějí vyloučit variantu, že by se jednalo o tamním raketovém programu. Budou se pravděpodobně snažit věc rozmělňovat, natahovat a rozmlžovat.
To, co všechny proudy uvnitř režimu spojuje, je priorita spočívající v zachování režimu, tedy v krajním případě potenciálně i velké ústupky, pokud by byly nutné. Vše ostatní je cíli přežití systému islámské republiky podřízeno, a s tím asi kalkulují i Američané.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
