Jan Fingerland: Spojené státy jsou bohaté – na prezidentské kandidáty
Celý svět sleduje střet Donalda Trumpa s Kamalou Harrisovou. Šanci zvítězit mají jen oni, ale o funkci prezidenta se ve skutečnosti uchází mnohem více lidí. A každý nějak ukazuje některou z tváří dnešní Ameriky.
Čtěte také
Málokdo mohl nezaznamenat kandidaturu nositele známého jména. O prezidentský úřad se hodlal ucházet Robert Kennedy junior, synovec prezidenta J. F. Kennedyho a syn jeho zavražděného bratra, prezidentského kandidáta Roberta Kennedyho. Kennedy junior sice pochází z významné demokratické dynastie, ale hodlal kandidovat jako nezávislý. Nakonec z boje odstoupil a podpořil Donalda Trumpa.
Svoboda dvakrát jinak
Dalším jménem, které prošlo médii, byl Chase Oliver. Je to oficiální kandidát Libertariánské strany. Libertariáni si na svůj sjezd původně pozvali Trumpa i Kennedyho, ale nakonec se rozhodli vyslat do boje svého vlastního člověka, i když vědomě bez šance na úspěch. Je jím právě Chase Oliver.
Libertariánství usiluje o maximální snížení role státu, které chápe jako předpoklad co největšího zvýšení svobody volby každého jedince, a proto jsou američtí libertariáni považováni za pravicovou stranu.
Čtěte také
V případech Kennedyho i Olivera je vidět, že obvyklé dělení na pravici i levici je v některých případech zavádějící. Oliver se představuje jako gay a současně jako majitel střelné zbraně – a v obojím vidí naplnění své svobody činit vlastní rozhodnutí.
Kennedy mluví jako příslušník levice, zejména v sociálních a ekonomických otázkách. Současně se proslavil jako propagátor konspiračních teorií v souvislosti s vakcinací v době covidu, včetně srovnávání očkování s holokaustem. Takže jako kdyby byl současně nalevo od Harrisové i napravo od Trumpa.
V některých otázkách by se Kennedy a Oliver shodli i s dalšími dvěma silně levicovými prezidentskými kandidáty, Cornellem Westem a Jill Steinovou. West je známý silně levicový intelektuál a politický aktivista, který USA označil za „rasistický patriarchální stát, v němž nadále vládne bílá rasa“. Jeho viceprezidentskou kandidátkou je zástupkyně hnutí Black Lives Matter.
Čtěte také
Steinová je někdejší lékařka, kterou do politického aktivismu kdysi přivedl odpor ke zdravotním dopadům velkých uhelných elektráren v Massachussets. Bojuje za zcela bezplatné zdravotnictví a školství nebo právo na práci. A i ona by byla pro reparace, které by se vyplácely afroamerickému obyvatelstvu.
Americký socialismus
Zatímco West se označuje za nemarxistického socialistu, Steinová volí označení „ekosocialistka“. A tak zatímco Donald Trump se snaží Harrisovou nařknout z toho, že je „komunistka“, mají k tomu blíže spíše West a Steinová, a současně by našli hned několik společných bodů s libertariánem Oliverem nebo „konspirátorem“ Kennedym.
Většinou jsou tito politici skeptičtí k velkému byznysu, centrální vládě, federální bance, kterou by Oliver dokonce zrušil, výdajům na zbrojení nebo aktivní zahraniční politice. Oliver by například zastavil americkou podporu Ukrajině i Izraeli, Steinová je proti Izraeli, ale „chápe“ Rusko, které prý bylo k válce dotlačeno západem.
Čtěte také
Žádný z nich nemá šanci vyhrát, ale snaží se ve volbách upozornit na sebe nebo na své názory. Zejména Oliver a Steinová mohou ubrat hlasy buď Trumpovi, anebo Harrisové. Je otázka, zda by alespoň někteří nezaznamenali větší úspěch, pokud by ve Spojených státech byl poměrný volební systém.
Kandidátů, kteří se přihlásili do boje o Bílý dům je ovšem mnohem víc, od celkem nenápadných typů, až po muže, který si říká Lucifer Everylove. Drtivá většina z nich však dokázala získat nominaci jen v několika z 50 států unie. Na jednu stranu tak ukazují nejrůznější drobné fazety amerického veřejného života, ale také ilustrují skutečnost, že americký volební systém taková minoritní hnutí vylučuje, ať už je to pro americkou demokracii dobře nebo špatně.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.