Jan Fingerland: Soudce a jeho kati
Z nominace příštího soudce amerického Nejvyššího soudu se stal příběh, který napínavostí překonává mnohé televizní seriály. On ale vlastně tak trochu seriálem je.
Donald Trump si jako příštího soudce vybral Bretta Kavanaugha, jeho nominaci musel ovšem potvrdit Senát. Než se tak stalo, obvinila ho spolužačka ze střední školy z pokusu o znásilnění, které se mělo odehrát v roce 1982 na studentském večírku. Takový čin by byl z hlediska trestního práva dávno promlčen, ve hře tedy byla spíš otázka osobní integrity kandidáta.
Kauza Kavanaugh: Kariéry mocných mužů neničí neprokazatelná obvinění, ale jejich vlastní hysterie
Případ Bretta Kavanaugha, kandidáta na post v Nejvyšším soudu Spojených států amerických, necloumá jen tamní veřejností. I u nás vzbuzuje obavy. Zejména z toho, že při nařčení z těžko prokazatelných činů, které se měly udát před desetiletími, bude možné kohokoli legitimně odstřelit z kariérní dráhy. Naprosto zbytečná obava.
Ze slyšení před Senátem se stalo drama, či snad melodrama, během kterého se jak soudce, tak jeho údajná oběť, nyní profesorka psychologie Christine Fordová, dostali na pokraj pláče.
Jen někteří, jako třeba republikánská senátorka Susan Collinsová, udělali závěr, podle kterého je svědectví doktorky Fordové pravdivé a srdcervoucí, ale současně mylné, protože si zřejmě spletla pachatele. Jinak se Senát ostře rozdělil podle stranické linie a Kavanaughova kandidatura byla schválena těsným poměrem 50 ku 48.
Kulturní válka
Celá věc má nejméně dva důležité aspekty. Jedním je kulturní válka, která se v Americe odehrává. Pro řadu příznivců doktorky Fordové byl Kavanaugh jen jedním symptomem celospolečenského nebo spíše kulturního problému. Byl pro ně ztělesněním sytému, v němž muži vládnou nad ženami jak prostřednictvím fyzické převahy, jako třeba v opilosti na party, tak i v tom, že dominantní mocenská pozice mužů je doživotně vetkána do samotného přediva společnosti.
Kdo bude novým soudcem Nejvyššího soudu USA? Politolog Pehe odhaduje, že to nakonec opravdu bude Kavanaugh
Schvalovací proces Donaldem Trumpem nominovaného soudce Nejvyššího soudu budí vášně nejen v Senátu, ale i ve společnosti. V průběhu divokého zasedání bylo zatčeno přes 70 aktivistů, kteří se snažili jednání opakovaně narušit.
Rozhodování o tom, jestli je Kavanaugh způsobilý stát se soudcem Nejvyššího soudu, se tak dostalo do soukolí velké debaty o „Mee too“, sexismu, machismu, falokracii nebo politické korektnosti, v němž je skutečná starost o spravedlnost smíchána s mocenskými choutkami některých jedinců a ideologií.
Kavanaughovi obránci mluvili zas o tom, že kandidát na pozici nejvyššího soudce se stal obětí honu na čarodějnice, jejichž roli prý převzali bílí muži s významným postavením. Scott Adams, významný komiksový kreslíř, mimo jiné autor slavného Dilberta, označil Kavanaugha za oběť náhradní pomsty na mužích.
Otázka neviny
Vedle veřejného zpovídání Bretta Kavanaugha se odehrálo vyšetřování FBI, jehož obsah je tajný, ale je zřejmé, že obvinění ho zbavilo – nevíme ovšem, jestli pro nedostatek relevantních důkazů nebo třeba proto, že shledalo svědectví doktorky Fordové jako nevěrohodné.
Jan Fingerland: Dealer Trump slaví, asi oprávněně
Donald Trump zvítězil ve volbách i díky tomu, že se prezentoval jako úspěšný byznysmen, který své metody zavede v politice. Možná právě se svým obchodním přístupem opravdu dosáhl úspěchu.
Ať už se na někdejším večírku stalo cokoli, debata vyvolala dojem, že Kavanaughův jediný problém je čin z doby, kterou George Bush mladší shrnul slovy „když jsem byl mladý a hloupý, byl jsem mladý a hloupý“.
Ve skutečnosti samozřejmě nešlo o Kavanaugha a jeho možné násilnictví, ale o mocenské přetlačování mezi demokraty a republikány. Nominace do Nejvyššího soudu je velmi politická už jen v tom smyslu, že jde o instituci, jejíž rozhodování má velký vliv na politiku, včetně hypotetické role při stíhání prezidenta.
Nejde však jen o mocenskou politiku, ale i ideologický boj. Nejvyšší soud hraje důležitou úlohu v rozhodování o kulturních a morálních otázkách, přičemž Kavanaugh je konzervativní soudce a jeho jmenováním se posouvá ručička ve prospěch pravice, republikánství a tradicionalismu.
Pokračování příště
Trump už přitom stačil jmenovat konzervativního soudce Neila Gursuche a vzhledem k pokročilému věku jiných dvou soudců Nejvyššího soudu, v obou případech velmi progresivně laděných, je pravděpodobné, že prezident bude mít možnost rozhodovat o jejich nahrazení novými lidmi a tedy dostane šanci názorový profil Nejvyššího soudu výrazně ovlivnit na desítky let.
Kavanaughova nominace se odehrála krátce před tím, než bude zvolen nový Senát, v němž demokraté mají šanci na posílení a tedy i větší vliv na nominace. Kavanaugh svůj boj vyhrál včas, nyní se debata přesouvá k otázce, jestli tyto události před listopadovými volbami posílí demokraty nebo republikány.
Totiž jestli demokraté nezískají výhodu nad ukolébanými republikány větší motivací svých frustrovaných voličů, a nebo jestli naopak republikáni svým vítězstvím ve věci Kavanaugha nepodnítí své letargické příznivce k tomu, aby šli hlasovat, zatímco prohra v Kauze Kavanaugh by je přiměla zůstat doma.
Dramatický seriál ze zákulisí americké politiky nekončí, pokračování příště.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
