Sedmdesátka dnes není nějaký zvlášť vysoký věk ani v případě člověka, tím méně v případě státu. Ale určitě je to příležitost k určitému bilancování. Tak je tomu i u Izraele.
Jak by taková rozvaha vypadala? Pro Izrael byl prvním úspěchem už jen jeho samotný zrod. Je dědicem dvoutisíciletého a dlouho beznadějného přání Židů obnovit svou suverenitu na vlastní půdě.
Izrael byl založen 14. května, kolem tohoto data by se měla přestěhovat americká ambasáda z Tel Avivu do Jeruzaléma, jak nedávno potvrdil americký prezident Donald Trump. Vznik státu se ale slaví už 18. dubna.
A hned druhým izraelským úspěchem by bylo jeho fyzické přežití po napadení ze strany sousedů. K izraelské novodobé mytologii o šťastném zrodu patří i legendární dodávka československých zbraní, která měla mladý stát zachránit.
Během sedmi desítek let prošel Izrael několika válkami, zněkolikanásobil svou populaci, zbohatl, zpohodlněl a získal mimořádné postavení v oblasti vědy a umění. Nikdy nezpohodlněl do té míry, aby přišel o svou mimořádně aktivní občanskou společnost, v níž skoro každý je nějak zapojený do toho, co považuje za důležité pro celek.
Izrael také zůstal multikulturní společností, a to nejen proto, že kromě tří čtvrtinové židovské většiny v něm žijí i Arabové, Arméni, Řekové, Čerkesové, Drúzové, Asyřané a další skupiny. Sama židovská komunita je velmi rozrůzněná i podle geografického původu jejích předků, od Kanady, přes Polsko až po Persii.
K izraelskému bilancování by patřily i neúspěchy. Izraelská společnost bojuje s vlastní fragmentací – jakoby jednotlivé části žily jen samy o sobě, třeba židovská liberální střední třída vedle ultraortodoxních věřících.
Vědci rozluštili jednu ze dvou posledních neznámých částí proslulých Svitků od Mrtvého moře. Celkem 900 svitků sepsaných starověkým židovským společenstvím fascinuje svět od roku 1947. Jsou považovány za nejstarší záznamy biblických knih dnes známých jako Starý zákon. Celkem 60 zlomků textu dávali badatelé dohromady celý rok. Text byl zašifrovaný, a některé z fragmentů byly menší než 1 cm čtvereční.
Izrael nyní bojuje o své vlastní arabské občany a jejich loajalitu – část izraelských Arabů se od Izraele vzdaluje, zároveň dorůstá generace mladých Arabů, kteří hovoří plynně hebrejsky a Izrael považují za svou vlast - třeba i pod dojmem rozvratu v Sýrii nebo vzestupu Islámského státu.
Daří se setřít rozdíly a nedorozumění mezi Židy evropského a orientálního původu, což byla jizva, která Izrael v minulých generacích pobolívala. Místo toho se objevil jiný lom. Izrael býval zemí velké ekonomické rovnosti a také obdivuhodné vzájemné solidarity.
Tamní ekonomika prošla dalekosáhlými liberálními reformami přibližně ve stejné době, jako ta naše, s podobnými, ale možná ještě extrémnějšími důsledky. Někdo zbohatl, někdo zchudl, a někteří padli až úplně na dno. Izraelci se teprve v 90. letech poprvé setkali s fenomény jako je bezdomovectví – a toto sousto stále ještě tráví.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu si v Evropě vybírá špatné přátele. S takovým názorem přichází na evropské mutaci serveru Politico William Echikson, který mimo jiného působí jako ředitel bruselské kanceláře Evropské unie pro progresivní judaismus (EUPJ).
K izraelským neúspěchům patří neexistující mír s Palestinci, přičemž různí lidé i v samotném Izraeli přičítají tento stav různým důvodům, kritizují palestinské vedení, ale i to svoje.
Izrael čeká také na regionální mír a na své přijetí ostatními zeměmi regionu. Dlouho se předpokládalo, že nejdřív musí přijít vyrovnání s Palestinci, teď se situace obrátila. Zdá se, že i země, jako je Saúdská Arábie, dávají najevo touhu skoncovat s nepřátelstvím, protože existenci Izraele už nepovažují za skutečný problém, například tváří v tvář expanzi íránské moci.
K izraelským neúspěchům patří i zhoršování jeho obrazu zejména v západním světě. Kritizovat Izrael patří v určitých kruzích k dobrému tónu – i to lze ale chápat jako příznak zdaru izraelského projektu. Úspěch se neodpouští.
Pokud bylo smyslem založení Izraele vybudovat stát, který poskytne bezpečí každému Židovi, který o to projeví zájem, a dokonce se v některých ohledech stát i vzorem pro jiné země, pak se záměr bohatě naplnil. Kdo očekával utopii, je samozřejmě zklamán.
Oslavenec se dožívá jubilea v dobré kondici a těší se na další léta.
Polský Senát schválil kontroverzní zákon o holocaustu. Pokuta nebo až tříletý trest můžou hrozit tomu, kdo by za holocaust činil spoluodpovědné Poláky nebo polský s...
Donald Trump se chystá učinit přelomový krok - deklarovat, že pro USA je hlavním městem Státu Izrael Jeruzalém. Pro někoho odvážný čin, pro někoho samozřejmost a pr...
Jan Rosák, moderátor
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
