Izraelský premiér Benjamin Netanjahu si v Evropě vybírá špatné přátele

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu si v Evropě vybírá špatné přátele. S takovým názorem přichází na evropské mutaci serveru Politico William Echikson, který mimo jiného působí jako ředitel bruselské kanceláře Evropské unie pro progresivní judaismus (EUPJ).

Echikson má za to, že předseda izraelské vlády by měl v Evropě trávit „méně času s nacionalisty“, jako je prý maďarský premiér Viktor Orbán, a více „naslouchat lidem v Bruselu“. Tedy například prvnímu místopředsedovi Evropské komise Fransi Timmermansovi.

Autor odkazuje na nedávné volby v Maďarsku. Během předvolební kampaně tam Orbán údajně svaloval všechny problémy své země na filantropa a finančního magnáta židovského původu George Sorose. A triumfálně vyhrál. Po premiérově vítězství jeho mluvčí Zoltán Kovács nicméně odmítl, že by kritika na adresu Sorose měla antisemitský podtext. Podle jeho mínění souzněla s názory premiéra židovského státu.

Navzdory rozmluvám

Sám Netanjahu navštívil Orbána loni v červenci. A to i přesto, že mu to maďarská židovská komunita několikrát rozmlouvala. Po volebním triumfu předseda izraelské vlády Orbánovi pogratuloval a poděkoval mu za podporu Izraele na mezinárodní scéně. „V Bruselu ale, jak se zdá, neváhá izraelský politik použít zcela odlišný tón. Když tu byl loni v prosinci, hašteřil se s hostiteli o status Jeruzaléma,“ připomíná William Echikson.

A činil tak i přesto, že současná Evropská komise podle autora článku učinila pro ochranu a prosazování judaismu mnohem více než kterákoli z jejích předchůdkyň. Například zmíněný Frans Timmermans nedávno zdůraznil, že jen spolu s Židy může Evropa naplnit vizi liberálního, tolerantního a mnohonárodnostního společenství. „Bez židovské komunity nemůže Evropa existovat,“ opakuje často Timmermans.

Opatření proti cílené xenofobii

Evropská komise ale nezůstává jen u proklamací. Přijala řadu konkrétních opatření s cílem uvést v život společnou evropskou strategii. Timmermans jmenoval historicky prvního evropského koordinátora pro boj proti antisemitismu a donutil internetové společnosti k tvrdému postoji proti antisemitismu na světové informační dálnici.

Viktor Orbán

Eurokomisař také nabádá členské země, aby se nepokoušely rehabilitovat válečné strůjce holokaustu a nezlehčovaly svou vlastní vinu. A v neposlední řadě se Timmermans zasloužil o uvolnění milionů eur na financování grantů pro boj proti antisemitismu a na podporu dialogu mezi církvemi a náboženskými proudy.

Tak silná podpora židovské komunity je v Evropské unii novým

jevem. Echikson toto tvrzení dokládá pohledem do nedávné historie. V roce 1999 tehdejší předseda Evropské komise Romano Prodi navštívil Osvětim, kde ale pronesl řeč bez jakékoli zmínky o židovských obětech. Prodi o nich prý hovořit chtěl, ale bruselští úředníci tehdy usoudili, že „věc je příliš citlivá“.

V roce 2004 zase Prodi zrušil konferenci o antisemitismu poté, co židovské skupiny obvinily Brusel z „morální zrady“. Úřady totiž odmítly publikovat Unií financovanou studii, ze které vyplývalo, že evropské muslimské menšiny jsou semeništěm přibývajících antisemitských útoků v Evropě.

Situace je jiná

William Echikson konstatuje, že teď se ale situace změnila a uznání si prý zaslouží i současný Evropský parlament. V červnu 2017 tento sbor přijal své první usnesení, kterým antisemitismus jednoznačně odsoudil. Kromě dalších kroků v něm požaduje, aby členské státy Evropské unie jmenovaly národní koordinátory pro boj s antisemitismem, veřejně odsoudily antisemitské činy a projevy a podporovaly vzdělávání o holokaustu.

Jak autor článku na stránkách Politico uvádí, vstřícný postoj k evropským židovským komunitám přichází z Bruselu v pravý čas. Generace přeživších holokaustu, ale i jejich utlačovatelů, totiž v Evropě vymírají a stále více k světu se naopak má krajně pravicový populismus. Antisemitismus už není tabu, jako tomu bylo dlouhá léta po válce.

Migrační vlny přivádějí na kontinent velké množství Arabů, kteří si sebou podle Echiksona přinášejí antisemitské sentimenty. Svědčí o tom prý výzkumné studie, registrující strmý nárůst podobných nálad včetně diskriminace a zločinů z nenávisti.

Netanjahu je k životě na Západu kritický

Této napjaté atmosféře pak nesvědčí ani izraelská politika. Premiér Netanjahu je zřejmě přesvědčený o tom, že Židé nemají v Evropě žádnou budoucnost a přeje si, aby se přestěhovali do Izraele. „Evropská unie progresivního judaismu s takovými názory nesouhlasí. Židé žili v Evropě po tisíce let a domníváme se, že silná židovská přítomnost má zásadní význam pro vytvoření tolerantní a multikulturní Evropy,“ upozorňuje William Echikson.

Logo

Dodává, že Evropská komise ve své snaze bojovat proti antisemitismu oprávněně upřednostňuje dialog. Populace muslimských přistěhovalců v západní Evropě jsou pak pro něj nositeli současného antisemitismu. Echikson poté představuje projekt Emouna, který jeho organizace zahájila ve spolupráci s francouzskými institucemi, a jenž sdružuje rabíny, imámy a kněze. Cílem je prosazování „tolerance a cesty k harmonickému soužití náboženských proudů v moderní, demokratické Evropě“.

Vyčištění internetu

Další prioritou je pak likvidace antisemitismu na internetu. Evropská komise podepsala dobrovolný kodex chování s velkými provozovateli sociálních médií, jako jsou Google, Facebook, Twitter a další. Snahou Echiksonovy organizace je pak vytvořit monitorovací systém a ve spolupráci s místními synagogami vyhledávat nelegální antisemitské weby. A s pomocí úřadů je poté odstraňovat.

Pro evropské Židy nadešel čas k činům, apeluje autor. „Musíme bojovat proti populistickému antisemitismu ve východní části Evropy, stejně jako proti antisemitismu v západních arabských komunitách. V této bitvě je Brusel náš spojenec. Je načase spolupracovat s Evropskou komisí, která vsadila na jasný a pozitivní vztah s evropskými Židy,“ píše William Echikson na portálu Politico.

autor: smi
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.