Jan Fingerland: Peking má problém s Izraelem. I se Židy
O Číně se kdysi mluvilo jako o zemi, kde neznají antisemitismus. Ostatně většina Číňanů nikdy žádného Žida nepotkala. Jenže v posledních letech se věci změnily.Proměna nastala zejména po útoku Hamásu ze 7. října loňského roku. V kontrastu s mnoha jinými, pekingská vláda nevyjádřila ani symbolicky solidaritu s izraelskými civilisty. Současně to odpovídalo skutečnosti, že Peking dlouhodobě podporuje palestinskou stranu diplomaticky i ideologicky.
Mnohem pozoruhodnější byla vlna protiizraelské – a někdy i obecně protižidovské – zášti, která po loňském říjnu zaplavila čínský internet, a to ze strany samotných uživatelů.
Čtěte také
Od popírání, že vůbec k nějakým násilnostem ze strany Hamásu došlo, přes otevřenou podporu hnutí, až po přirovnávání Izraele k nacistickému Německu. Proti tomu se nakonec cítilo povinné ohradit i německé velvyslanectví.
Čínské uživatele nezaujalo ani to, že jedna ze známějších rukojmí Noa Argamani je po matce Číňanka. Její „čínskost“ popírali, nebo obvinili Izrael, že se s nimi snaží manipulovat.
Komplikovaný příběh
Celý fenomén nového čínského antisemitismu má víc rovin. Jednou je skutečnost, že určité povědomí o Židech v Číně existuje, ale je značně deformované, asi jako celá představa o západním světě.
Židé v čínských představách vystupují jako vysoce inteligentní lidé, kteří mají zvláště vyvinutý obchodní talent. To se v kontextu čínského hodnotového žebříčku bere jako plus, a mnozí Číňané mluví o tom, že chtějí být také takoví.
Čtěte také
Jenže, současně mnozí z nich tento obraz fiktivních Židů přeměnili na důvod k nenávisti. Tím spíš, že v čínském povědomí jsou Židé líčeni jako jakási jednolitá a organizovaná skupina, která uplatňuje celosvětově silný vliv.
Na čínském knižním trhu je nyní například bestsellerem kniha o tom, jak židovští bankéři ovládají a manipulují americkou i světovou ekonomiku, a mimo jiné tím poškozují Čínu a celou Asii.
Podle jiných zvěstí jsou Židé zodpovědní za neklid ve světě, vydělávání krvavých peněz za vakcíny a zbraně, nebo šíření chorob. Tyto konspirační představy samozřejmě přišly také částečně ze Západu. Dokonce mají částečně původ ještě v některých textech o Židech a kapitalismu Karla Marxe.
Čtěte také
Jinou část čínského antisemitismu představuje ideologický import ze západních univerzit, který si domů přivážejí čínští studenti, vracející se z Ameriky nebo západní Evropy. Tam se setkali s moderními podobami „antisionismu“, který se v praxi projevuje otevřenou nenávistí vůči Izraeli.
Přihlásit se k „antikolonialismu“ a jiným podobným ideologiím, je prý vnímáno jako něco, co je cool a západní. Podobný fenomén zaznamenali i v jiných státech východní Asie, jako je Jižní Korea a Japonsko, kde také zažívají vlnu protiizraelských demonstrací.
Cenzura a narativ
Jenže v Číně se na internetu nic neobjeví náhodou, a pokud ano, ihned to zmizí, pokud to režimu vadí. A ten, jak se zdá, nejen protiizraelským a protižidovským výrokům nebrání, ale možná je i podporuje. Protižidovské výroky nikdo nemaže, ve schválených čínských vyhledávačích dokonce Izrael načas zmizel z internetových map.
Čtěte také
Pro tento fenomén existují různá vysvětlení. Jedním je, že postoj vůči Izraeli je chápán jako součást boje proti Americe. Izrael patří v čínském vidění světa do amerického bloku, jako by byl pouhým nástrojem USA. Podle Pekingu neexistují spojenecké vazby, jen vazalské.
Proto je vhodné ho používat jako argument v globální polemice, tak jako prý Američané používají Tchaj-wan. V Číně také vědí, že Izraelci na americký nátlak omezili technologickou spolupráci s Číňany v některých citlivých oblastech.
Peking také rozdmychává protiizraelské vášně, aby tím odvrátil možnou kritiku toho, co se děje s muslimy v samotné Číně. Podle některých organizací nyní žije kolem jednoho milionu Ujgurů v koncentračních táborech. Čínské vládě se podařilo ujgurskou otázku utlumit v debatě na Západě i v muslimském světě.
Není zřejmé, jestli čínský úřední antisemitismus nějak reálně ublíží Izraeli nebo Židům, ani to, zda se opravdu čínské společnosti nebo čínskému režimu nějak vyplatí.
Poslední položkou debaty o podivuhodném vztahu Číny k Izraeli je zjištění, že některé tunely v Gaze zřejmě vznikaly za pomoci čínských inženýrů. Jen není jasné, jestli tam tito experti byli na dovolené, nebo služebně.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka