Jan Fingerland: Peking má problém s Izraelem. I se Židy

12. červenec 2024

O Číně se kdysi mluvilo jako o zemi, kde neznají antisemitismus. Ostatně většina Číňanů nikdy žádného Žida nepotkala. Jenže v posledních letech se věci změnily.Proměna nastala zejména po útoku Hamásu ze 7. října loňského roku.  V kontrastu s mnoha jinými, pekingská vláda nevyjádřila ani symbolicky solidaritu s izraelskými civilisty. Současně to odpovídalo skutečnosti, že Peking dlouhodobě podporuje palestinskou stranu diplomaticky i ideologicky.

Mnohem pozoruhodnější byla vlna protiizraelské – a někdy i obecně protižidovské – zášti, která po loňském říjnu zaplavila čínský internet, a to ze strany samotných uživatelů.

Čtěte také

Od popírání, že vůbec k nějakým násilnostem ze strany Hamásu došlo, přes otevřenou podporu hnutí, až po přirovnávání Izraele k nacistickému Německu. Proti tomu se nakonec cítilo povinné ohradit i německé velvyslanectví.

Čínské uživatele nezaujalo ani to, že jedna ze známějších rukojmí Noa Argamani je po matce Číňanka. Její „čínskost“ popírali, nebo obvinili Izrael, že se s nimi snaží manipulovat.

Komplikovaný příběh

Celý fenomén nového čínského antisemitismu má víc rovin. Jednou je skutečnost, že určité povědomí o Židech v Číně existuje, ale je značně deformované, asi jako celá představa o západním světě.

Židé v čínských představách vystupují jako vysoce inteligentní lidé, kteří mají zvláště vyvinutý obchodní talent. To se v kontextu čínského hodnotového žebříčku bere jako plus, a mnozí Číňané mluví o tom, že chtějí být také takoví.

Čtěte také

Jenže, současně mnozí z nich tento obraz fiktivních Židů přeměnili na důvod k nenávisti. Tím spíš, že v čínském povědomí jsou Židé líčeni jako jakási jednolitá a organizovaná skupina, která uplatňuje celosvětově silný vliv.

Na čínském knižním trhu je nyní například bestsellerem kniha o tom, jak židovští bankéři ovládají a manipulují americkou i světovou ekonomiku, a mimo jiné tím poškozují Čínu a celou Asii.

Podle jiných zvěstí jsou Židé zodpovědní za neklid ve světě, vydělávání krvavých peněz za vakcíny a zbraně, nebo šíření chorob. Tyto konspirační představy samozřejmě přišly také částečně ze Západu. Dokonce mají částečně původ ještě v některých textech o Židech a kapitalismu Karla Marxe.

Čtěte také

Jinou část čínského antisemitismu představuje ideologický import ze západních univerzit, který si domů přivážejí čínští studenti, vracející se z Ameriky nebo západní Evropy. Tam se setkali s moderními podobami „antisionismu“, který se v praxi projevuje otevřenou nenávistí vůči Izraeli.

Přihlásit se k „antikolonialismu“ a jiným podobným ideologiím, je prý vnímáno jako něco, co je cool a západní. Podobný fenomén zaznamenali i v jiných státech východní Asie, jako je Jižní Korea a Japonsko, kde také zažívají vlnu protiizraelských demonstrací.

Cenzura a narativ

Jenže v Číně se na internetu nic neobjeví náhodou, a pokud ano, ihned to zmizí, pokud to režimu vadí. A ten, jak se zdá, nejen protiizraelským a protižidovským výrokům nebrání, ale možná je i podporuje. Protižidovské výroky nikdo nemaže, ve schválených čínských vyhledávačích dokonce Izrael načas zmizel z internetových map.

Čtěte také

Pro tento fenomén existují různá vysvětlení. Jedním je, že postoj vůči Izraeli je chápán jako součást boje proti Americe. Izrael patří v čínském vidění světa do amerického bloku, jako by byl pouhým nástrojem USA. Podle Pekingu neexistují spojenecké vazby, jen vazalské.

Proto je vhodné ho používat jako argument v globální polemice, tak jako prý Američané používají Tchaj-wan. V Číně také vědí, že Izraelci na americký nátlak omezili technologickou spolupráci s Číňany v některých citlivých oblastech.

Peking také rozdmychává protiizraelské vášně, aby tím odvrátil možnou kritiku toho, co se děje s muslimy v samotné Číně. Podle některých organizací nyní žije kolem jednoho milionu Ujgurů v koncentračních táborech. Čínské vládě se podařilo ujgurskou otázku utlumit v debatě na Západě i v muslimském světě.

Jan Fingerland

Není zřejmé, jestli čínský úřední antisemitismus nějak reálně ublíží Izraeli nebo Židům, ani to, zda se opravdu čínské společnosti nebo čínskému režimu nějak vyplatí.

Poslední položkou debaty o podivuhodném vztahu Číny k Izraeli je zjištění, že některé tunely v Gaze zřejmě vznikaly za pomoci čínských inženýrů. Jen není jasné, jestli tam tito experti byli na dovolené, nebo služebně.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio